Ve sbírkách amerického Kongresu jsou fotografie brněnského autora France. Fotil lidi, které nikdo nezná

Nahrávám video

Ve sbírkách Knihovny amerického Kongresu se nově objevila kolekce tří desítek českých fotografií od brněnského fotografa Romana France. Největší knihovnu na světě zaujal zejména tím, jak vytváří skupinové portréty. Už před dvěma lety od něj přijala snímky exprezidenta Václava Havla. V USA s ním natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

V deskách měl třicet snímků. Roman Franc je osobně přinesl na Kapitol, do Knihovny Kongresu, tedy nejstarší federální kulturní instituce ve Spojených státech. „Pro mě to je velký den, že moje fotky budou zařazeny vedle fotek, o kterých jsem se učil, miluji je a jsou součástí historie fotografie,“ sděluje Franc.

Devětatřicetiletý umělec vystudoval fotografii na Slezské univerzitě v Opavě. Témata si vybrala Knihovna Kongresu sama. Skupinové portréty ze Skotska, Tichomoří nebo anonymních ukrajinských a romských dělníků na Brněnsku.

„Návštěvníci a badatelé v naší knihovně podle mě budou mít velký zájem o to vidět srovnání, jak se současný fotograf dívá zpět do minulosti, reinterpretuje ji po svém. Romanova práce to podle mě dělá skvěle,“ říká kurátor fotografie z Knihovny Kongresu Micah Messenheimer.

Tradice českých fotografů

Knihovna Kongresu má ve svých sbírkách přes patnáct milionů snímků od samých počátků fotografie. Do místní kolekce patří i fotografie od legendárních českých autorů Josefa Sudka nebo Jana Lukase.

„Je tu tradice českých fotografů. Není to velká kolekce, ale jsme šťastní za tuto příležitost, že můžeme pracovat s Romanem i na budování našich českých fondů ve 21. století,“ doplňuje Messenheimer.

Před dvěma lety zařadila Knihovna Kongresu do sbírky jeho fotografie Václava Havla na konci života. Tentokrát měl o to výjimečnější pocit. Už tu nebyl zájem o velkou postavu evropských dějin 20. století, ale o jeho volnou tvorbu. O tváře lidí, které na rozdíl od Havla nikdo nezná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...