Turnerovu cenu získala sochařka Veronica Ryanová. Britské výtvarné ocenění dostala za památník takzvané generace Windrush, tedy migrantů z Karibiku, kteří od konce čtyřicátých do počátku sedmdesátých let minulého století přicházeli s podporou vlády do Británie.
„Lepší pozdě než nikdy, “ reagovala šestašedesátiletá Ryanová pro BBC na vítězství v Turnerově ceně. Uvedla, že její kariéra byla někdy „neuvěřitelným bojem“ a že „téměř dvacet let nikdo její práci nevěnoval pozornost“. Cenu si převzala v klobouku svého otce – symbolicky tak odkázala ke svému původu.
„To rostlo u nás doma na stromech“
Ryanová pochází z Karibiku, narodila se na ostrově Montserrat, ale vyrostla ve Spojeném království, kam se její rodina přestěhovala. Ve své tvorbě hojně využívá ovoce, semena, a dokonce i sopečný popel ze svého rodného ostrova. Přičítá to chudým poměrům, z nichž pochází a které ji naučily využít jakýkoliv materiál.
Ocenění jí náleží i za loňskou výstavu v Bristolu, kde sochařsky pojala kakaové lusky, pecky z avokáda a pomerančovou kůru, tedy tropické plody. „Její dílo obsahuje subtilní autobiografické komponenty a porota míní, že rozšiřuje jazyk současného sochařství novým a neotřelým způsobem,“ uvedl k tvorbě Ryanové ředitel galerie Tate Britain a zároveň předseda Turnerovy ceny Alex Farquharson.
Pro první stálý památník „generace Windrush“, který je umístěn od roku 2021 v londýnské čtvrti Hackney, vytvořila rovněž objekty představující karibské ovoce. Z bronzu a mramoru vysochala obří cukrové jablko, plod chlebovníku a graviolu. „Doufám, že (karibská) komunita se v mém výběru pozná. Že si řekne: ‚Proboha, to znám! To rostlo u nás doma na stromech‘,“ uvedla Ryanová při odhalení památníku.
Skandál kvůli „generaci Windrush“
Jako „generace Windrush“ jsou známi karibští emigranti, které do Británie dovezla v roce 1948 loď Empire Windrush. Britská vláda tehdy hromadnou imigraci ze zemí britského impéria podporovala, aby kvůli velkým válečným ztrátám zaplnila mezeru na pracovním trhu. Lidé z karibské oblasti do Británie mířili až do počátku sedmdesátých let.
Právě s generací Windrush se pojil dva roky po referendu o brexitu skandál, který vedl k odstoupení tehdejší ministryně vnitra Amber Ruddové.
Některé děti z karibských ostrovů formálně nikdy nezískaly britské občanství nebo pas a kvůli přísnější migrační politice konzervativní vlády čelily hrozbě deportace, přestože v Británii žily legálně celý život. Další lidé měli podle britských médií potíže při získávání státní zdravotní péče nebo při žádostech o práci. Premiérka Theresa Mayová se dotčeným osobně omluvila a ujistila je, že vláda nemá v úmyslu poslat pryč nikoho, kdo má právo zůstat.
Nejméně uchopitelné, přesto vítězné
Porotci Turnerovy ceny ocenili „skutečnou poetičnost“ tohoto díla. Uvedli, že také bylo „možná nejabstraktnější a nejméně uchopitelné“ ze čtyř letošních nominovaných.
K finalistům patřil ještě nebinární kanadský tvůrce Sin Wai Kin a britské umělkyně Heather Phillipsonová a Ingrid Pollardová. Jejich tvorba je k vidění v liverpoolské pobočce galerie Tate, která Turnerovu cenu organizuje.
Turnerova cena nese jméno po anglickém malíři Williamovi Turnerovi. Vyhlašuje se od roku 1984 a je považována za nejvýznamnější britské ocenění v oblasti výtvarného umění. Každoročně se udílí za mimořádnou výstavu umělce narozeného nebo pracujícího v Británii. Cenu v minulosti získali například Damien Hirst, Grayson Perry či Steve McQueen. Loni cenu obdrželo severoirské umělecké uskupení Array Collective.
