Vězněných autorů je stále více, ukazuje index amerického PEN klubu

Lze zaznamenat jasný a trvalý nárůst počtu uvězněných autorů po celém světě, upozorňuje americký PEN klub. Vychází z analýzy indexu svobody psaní, který letos v dubnu zveřejnil už pošesté. Loni bylo vězněno nejméně 375 autorů oproti 238 zadrženým literátům a jiným píšícím tvůrcům v roce 2019.

indexu vyplývá, že největším věznitelem spisovatelů zůstává Čína, kde byla loni většina z jedenácti nově uvězněných autorů (z celkem 118 vězněných) obviněna z ohrožení „národní bezpečnosti“. V Íránu se hrozba odsouzení k odnětí svobody zvláště dotýkala žen, které se jakýmkoliv způsobem ohrazovaly proti povinnému nošení hidžábu nebo jiným omezením. „Írán nadále věznil největší počet spisovatelek na světě,“ dodává PEN klub.

Index zahrnuje čtyřicet zemí. V analýze celkových čísel zohledňuje, že dopad na jejich zvýšení mají trvající války a konflikty. Promítají se do potlačování disentu v Izraeli a na okupovaném palestinském území a do potírání opozičních hlasů v Rusku.

Vazba jako nástroj represe

Americký PEN klub poukazuje rovněž na to, že vyšetřovací vazba je stále více používána jako nástroj represe. Dokládá to osmdesát spisovatelů, kteří byli loni zadrženi, což je o čtyři více než o rok dříve.

„Stejně jako v předchozím roce byla většina těchto případů hlášena z Číny (33), Egypta (9) a Izraele (8), včetně případů z autonomních a okupovaných oblastí. Pozoruhodné je, že v Egyptě došlo k trojnásobnému nárůstu prodloužených předběžných zadržení, a to ze tří spisovatelů v roce 2023 na devět v roce 2024,“ upřesňuje zpráva. Někdy jsou spisovatelé drženi ve vězení i přesto, že si svůj trest už odpykali, což je případ egyptského básníka Galala El-Behairyho.

Čísla se mohou ještě změnit, americký PEN klub údaje do indexu přidává i zpětně, protože o některých případech se dozvídá až po zveřejnění indexu pro daný rok.

Z píšících profesí jsou do indexu zahrnováni literáti, vědci, básníci, kreativní umělci, písničkáři, překladatelé, redaktoři, nakladatelé, dramaturgové i novináři a internetoví komentátoři, přičemž jako „novinář“ je brán jen ten, kdo se věnuje ještě jiné ze zmiňovaných profesí nebo se zaměřuje především na psaní názorů a komentářů, ne pouze zpravodajských článků. V těchto profesních kategoriích se také vyskytuje největší počet vězněných.

Obavy z Trumpa a kanárci v dolech

Britský list The Guardian mezi řádky zprávy čte obavy z možného omezení svobody projevu ze strany administrativy Donalda Trumpa, který se úřadu amerického prezidenta ujal v lednu 2025, tedy po uzavření roku, jehož se aktuální index týká.

„S pokračujícími geopolitickými změnami a šířením autoritářských tendencí do zemí, které byly kdysi považovány za bezpečně ukotvené v otevřenosti, jsme svědky toho, že svoboda projevu, a tedy i spisovatelé, se stále častěji dostávají do hledáčku represí v mnohem širším spektru zemí,“ cituje deník příslušnou pasáž.

PEN klub úvahu rozvíjí poznámkou, že „represivní vlády a vládnoucí orgány po celém světě se snaží potlačovat spisovatele, protože právě spisovatelé vdechují život – a pravdu – příběhům, které ohrožují vládní kontrolu nad životy jednotlivců i národními příběhy“. Podle PEN klubu jsou útoky na spisovatele předstupněm útoků v širším záběru. „V průběhu dějin sloužily útoky na spisovatele jako kanárek v dole a zároveň jako hlavní znak autoritářských režimů,“ vysvětluje americký PEN klub sestavování indexu.

Předsedkyně klubu Karin Deutschová Karlekarová deníku potvrdila, že tyto komentáře zrcadlí obavy o americké spisovatele, protože tak „rozsáhlý útok na myšlenky“ se podle ní neděl od tažení senátora Josepha McCarhyho proti komunistům v padesátých letech.

Vyjádřila zároveň obavy, že pokud Spojené státy ustoupí ze své zavedené role silného zastánce svobody projevu po celém světě, mohlo by to znamenat „velkou ránu“ pro osvobozování vězněných spisovatelů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...