OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.

Situace, k níž se vztahuje vítězný snímek, se odehrála loni při jednání imigračního soudu v New Yorku. Před ním stanul ekvádorský imigrant Luis, kterého zadrželi agenti ICE. „Prosím, pochopte, že sem přicházíme za lepšími příležitostmi, a to nejen pro nás, ale i pro naše děti,“ řekl soudu Louis. Řízení se s vypjatými emocemi účastnily i jeho manželka a tři děti ve věku sedmi až patnácti let. Vítěz World Press Photo ukazuje zoufalství odrážející se v tváři jedné z dcer.

Kritici imigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa poukazují na to, že agenti ICE terorizovali místní komunity, rozdělovali rodiny a překračovali rámec toho, co vláda původně popisovala jako snahu zaměřit se na násilné zločince. Trump hájil počínání ICE s tím, že tvrdé zásahy jsou podle něho nutné ke snížení kriminality a počtu imigrantů v zemi.

Podle poroty World Press Photo zprostředkovává fotografie Carol Guzyové kromě soudního sporu také „hluboké trauma ‚vnitřního odloučení‘“, kdy na rozdíl od hraničních kontrol v předchozích letech dochází k zatýkání, jako je to Louisovo, a rozdělování rodin ve městech a často před zraky dětí. „V demokracii není přítomnost fotoaparátu v té chodbě náhodná, ale nezbytná,“ doplnila porota v komentáři k vítěznému snímku.

„Odvaha, s jakou (tito lidé) souhlasili s tím, že před našimi objektivy odhalí svůj život, nám umožnila vyprávět jejich příběhy. Tato cena patří jim, ne mně,“ uvedla Guzyová. Laureátka World Press Photo za rok 2025 má na kontě už řadu ocenění. Mimo jiné je první novinářkou, která získala čtyři Pulitzerovy ceny, a to za zpravodajství z konfliktu v Kosovu či dokumentování následků zemětřesení na Haiti.

Finalisté z Gazy a Guatemaly

Z více než čtyřicítky oceněných fotek aktuálního ročníku vyzdvihla porota ještě dva finalisty.

Palestinský fotograf Sábir Núraldín zaujal záběry na Palestince, kteří doslova oblehli nákladní auto s humanitární pomocí, které do pásma Gazy přivezlo mouku. „Tento snímek zachycuje naprostou beznaděj. Přímá kompozice nutí diváka k zastavení a nabízí vizuální důkaz hladomoru i zkázy, která scénu obklopuje. Porota měla za to, že fotografie konfrontuje diváka s realitou situace a zároveň poukazuje na její kolektivní dopady a globální důsledky,“ stojí ve zdůvodnění poroty.

Finalista World Press Photo: Humanitární pomoc v Gaze
Zdroj: World Press Photo/EPA Images/Saber Nuraldin

Druhá finálová fotografie vznikla v hlavním městě středoamerického státu Guatemala. Autor snímku Victor J. Blue zmáčkl spoušť ve chvíli, kdy před tamní soud předstoupily ženy z kmene Achí, které až po dekádách prolomily mlčení ohledně sexuálního násilí, jehož se staly obětmi během občanské války. V popředí stojí žalobkyně, která byla v roce 1983 po dobu téměř měsíce držena v zajetí a znásilňována. Téhož odpoledne byli bývalí členové civilní obrany odsouzeni ke čtyřiceti letům vězení za znásilnění a zločiny proti lidskosti.

„Tento působivý portrét zdůrazňuje důstojnost a autoritu žen a záměrně tak vyvrací historické vizuální narativy, které ženy – zejména oběti sexuálního násilí – vykreslují jako bezmocné subjekty. Místo toho portrét dokumentuje moment kolektivní síly,“ píše porota. 

Finalista World Press Photo: Ženy z kmene Achií u soudu
Zdroj: World Press Photo/The New York Times/Victor J. Blue

Poukázání na problémy dnešního světa

„Oceněná díla poukazují na některé z nejnaléhavějších problémů, jimž dnešní svět čelí – svět poznamenaný rozporuplností, naléhavostí, ale i vrozenou odolností,“ uvedli organizátoři World Press Photo.

Porota posuzovala přes 57 tisíc fotografií od více než 3700 fotografů ze 141 zemí. 

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...