Vláda přidá 570 milionů korun na filmové pobídky, příjem nových žádostí ale zůstává uzavřený

Nahrávám video

Vláda přidá Státnímu fondu kinematografie 570 milionů korun na filmové pobídky. Ty jsou od letošního ledna pozastavené, protože jejich osmisetmilionový rozpočet byl hned na začátku roku vyčerpaný. V Česku se totiž v posledních letech, vedle hollywoodských filmů, začaly ve větší míře natáčet i výpravné série streamovacích platforem. Zahraniční produkce za natáčení v Česku podle Asociace producentů v audiovizi loni utratily téměř devět miliard korun.

Navýšení filmových pobídek o 570 milionů korun podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) pokryje jen závazky z minulosti. Podle něj je potřeba legislativní změna. Je třeba určit maximální částku, kterou z peněz utracených za natáčení v České republice mohou producenti získat zpátky. Ministerstvo kultury chce 150 milionů pro jeden projekt.

Příjem nových žádostí na filmové pobídky zůstává uzavřený –⁠ i proto, že zatím není jasné, kolik peněz na ně bude Státní fond kinematografie mít od vlády na příští rok.

Pobídky pro zahraniční filmaře představují možnost získat zpět část nákladů. Jde o projekty různého druhu, od několikadenního natáčení až po realizaci desetidílného seriálu, který zabere sto natáčecích dní. V Česku činí základní filmová pobídka pětinu z uznatelných nákladů.

Pobídky došly – filmaři odešli

Díky kvalitě služeb a pobídkám patří Česká republika dlouhodobě k nejžádanějším destinacím pro natáčení projektů velkých zahraničních platforem typu Netflix, Amazon či Apple. Zájem filmařů je ale tak velký, že letos byl systém pobídek pro velký zájem žadatelů zastaven už v lednu.

Přestože tedy rok 2021 byl podle obratů českých producentů sdružených v APA rekordní, téměř dvanáct miliard korun, zahraniční produkce začaly opouštět Českou republiku.

Pozastavené pobídky mohly způsobit odliv zahraničních projektů v druhé polovině roku 2022, a zejména pak v letech 2023 až 2024. Filmoví giganti mají možnost natáčet v okolních státech, jako jsou Polsko, Maďarsko či pobaltské republiky, České republice začíná konkurovat i Slovensko.

Baxa: Systém se přežil

Podle Baxy se dosavadní systém filmových pobídek přežil. Problém vidí v tom, že politici nereagovali dostatečně pružně na změny. „Požadavky zahraničních produkcí v průběhu času strmě stoupaly, audiovizuální trh prošel dramatickými změnami. A místo toho, aby minulé vlády řešily zvyšující se zájem produkcí systematicky, dosypávaly do systému oproti plánovanému rozpočtu peníze navíc podle momentálního rozhodnutí. Systém se tak stal naprosto nepředvídatelným,“ uvedl.

Oznámil tak, že na ministerstvu kultury začne působit pracovní skupina se zástupci filmařů, jejímž cílem bude vytvořit funkční systém filmových pobídek.

I podle Asociace producentů v audiovizi došel dosavadní systém pobídek do krize a je nutné ho reformovat, než dojde k transformaci Státního fondu kinematografie v Audiovizuální fond a novelizaci zákona o audiovizi. 

APA: Navýšení pobídek znamená výhody i pro nefilmové profese

Pro udržení systému v dalších letech a do přijetí nového zákona o audiovizi bude podle APA třeba navýšit v příštím roce investici do pobídek o dalších osm set milionů a napřesrok o šest set milionů.

„Navýšení částky pobídek, které pokryje vzniklé závazky, je spojené s dlouhodobější reformou pobídkového systému. Pro audiovizi to znamená stabilizaci a možnost dalšího růstu. Nastartování pobídek bude mít v ekonomické krizi výrazný hospodářský efekt, z peněz utracených zahraničními projekty v Česku budou čerpat výhody i nefilmové profese a státní rozpočet,“ vítá změnu předseda APA Vratislav Šlajer. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...