Vltava mění lodivoda. Místo Fischera stanici provizorně povede Hálková

Rozhlasovou stanici Vltava od 1. ledna dočasně povede nynější vedoucí podpory programu Vltavy Ivana Hálková. Současnému šéfredaktorovi Vltavy Petru Fischerovi smlouva končí k 31. prosinci a vedení rozhlasu mu ji neprodlouží. Na středečním jednání Rady Českého rozhlasu v Hradci Králové to řekl generální ředitel rozhlasu René Zavoral. Fischerův konec v čele stanice vyvolal u části veřejnosti kritiku vedení rozhlasu.

Třiapadesátiletá Ivana Hálková pracuje v Českém rozhlase šestadvacet let. Na Vinohradskou nastoupila v roce 1992 do hudební redakce pro děti a mládež a na Vltavě působí od roku 2004; vedoucí podpory programu Vltavy je posledních pět let.

Podle mluvčího rozhlasu Jiřího Hošny bude Hálková řešit pouze provozní věci, do programových záležitostí zasahovat nemá. Už 7. ledna se totiž otevře interní výběrové řízení na Fischerova řádného nástupce z řad rozhlasových zaměstnanců. Nový šéfredaktor by měl nastoupit od začátku února 2019.

Pře o (ne)splnitelné úkoly

Podle vedení ČRo šéfredaktor Fischer nesplnil zadané úkoly a stanice dál stagnuje. „Důvodem neprodloužení smlouvy je kombinace nesplnění úkolů, které Petr Fischer dostal před rokem a půl a které akceptoval, pokračující stagnace stanice, která provedla jen dílčí programové změny a nedokázala naplnit svůj potenciál mezi posluchači, a také ztráta důvěry,“ uvedl již dříve Hošna.

Sám Fischer k tomu sdělil, že pro reformu vysílání stanice nedostal dost času ani slíbenou podporu. Uvedl, že na reformu vysílání Vltavy dostal jeden rok, což je „profesionálně směšné“. Na projekt zásadní proměny stanice jsou podle něj potřeba minimálně tři roky, aby se usadil a osvědčil, jak to doporučuje Evropská vysílací unie. „Ten čas jsme nedostali. Ani podporu, která byla slíbena,“ uvedl.

Stanici aktuálně poslouchá 48 tisíc denních posluchačů a 137 tisíc lidí týdně, což je nejméně v historii. Před programovými změnami a marketingovou kampaní na podzim 2017 naladilo Vltavu každý týden 140 tisíc posluchačů a každý den 47 tisíc posluchačů. Před pěti lety Vltavu týdně poslouchalo kolem 200 tisíc příznivců týdně a zhruba 80 tisíc každý den.

Na podporu Fischera

Za Fischerovo setrvání v čele Vltavy se v otevřeném dopise řediteli rozhlasu „Za otevřenou Vltavu“ postavila více než tisícovka umělců, vysokoškolských pedagogů, některých politiků a dalších lidí. Fischer podle signatářů odstartoval proměnu Vltavy v jednu z nejprestižnějších kulturních a uměleckých platforem v Česku. Podle prohlášení vedení českého PEN klubu má celá záležitost „silný nádech osobní msty a pokusu o ujařmení svobody slova“.

Ve středu zhruba třicet až čtyřicet Fischerových podporovatelů uspořádalo před hradeckou budovou rozhlasu před zasedáním rady protest. 

Královéhradecká demonstrace na podporu Petra Fischera
Zdroj: David Taneček/ČTK

Investice do přenosových vozů i Radiokavárny

Rada Českého rozhlasu se nicméně na svém výjezdním zasedání v Hradci Králové nevěnovala jenom Vltavě; schválila také rozhlasový rozpočet. Veřejnoprávní vysilatel bude v roce 2019 hospodařit s příjmy a výdaji ve výši 2,29 miliardy korun. Bude to o 38,3 milionu korun víc než letos, což je nárůst o 1,7 procenta.

Hlavní část příjmů rozhlasu tvoří koncesionářské poplatky, jejichž výběr by měl v roce 2019 vzrůst o 19 milionů korun na 2,09 miliardy korun. Vyšší výběr ČRo očekává hlavně od podnikatelských subjektů, což podle vedení rozhlasu mimo jiné odráží lepší ekonomickou situaci v České republice. Výnosy z obchodních aktivit se budou pohybovat na úrovni 85 milionů Kč, což je stejně jako letos.

Nejvýznamnější položkou ve výdajích jsou osobní náklady, které by se měly příští rok snížit asi o 20 milionů korun na 961 milionů korun. Pokles umožnilo letošní zrušení 116 pracovních míst, které přineslo úsporu 63 milionů korun. Všech 116 zaměstnanců odešlo dohodou. Více než polovinu z ušetřených peněz dá rozhlas v roce 2019 na zvýšení mezd; od ledna tak dostane přidáno 90 procent z nynějších asi 1420 zaměstnanců rozhlasu.

Na investice chce rozhlas v příštím roce dát 140 milionů korun. Mezi ty hlavní bude patřit například pořízení nového redakčního systému, obnova IT technologií či nákup přenosových vozů pro Prahu a Plzeň. Rozhlas také bude investovat do rekonstrukce budovy ČRo v Brně, vybudování Radiokavárny na Vinohradské 12 a do projektové dokumentace pro rekonstrukci nově zakoupené budovy ČRo v Olomouci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...