Vojenský konflikt v Gaze zasahuje do kultury. Na Berlinale, Eurovizi i do slov italského rappera

Názory na válku teroristického palestinského hnutí Hamás s Izraelem zasahují do kulturních událostí v Evropě. Při udělování cen na filmovém festivalu Berlinale se kvůli protiizraelským výrokům ozýval potlesk i bučení. Písňová soutěž Eurovize posuzuje, jestli přihlášená píseň Izraele není příliš politická. A v Neapoli se protestovalo kvůli slovům italského rappera o genocidě.

Americký režisér indického původu Suneil Sanzgiri měl na letošním festivalu Berlinale představit svůj film Here the Earth Grows Gold. Snímek, inspirovaný příběhem indické rodiny, která se postavila na odpor proti portugalskému kolonialismu, berlínské publikum ale nevidělo.

Režisér svou účast na festivalu zrušil. V oznámení bojkotu na sociálních sítích obvinil německé úřady, že umlčují hlasy, které se zastávají Palestinců ve válce v Gaze. „Nebudu spoluviníkem. Všichni máme na rukou krev,“ napsal. Sanzgiriho snímek byl jedním z minimálně tří titulů, které tvůrci z obdobného důvodu z programu letošního Berlinale stáhli.

Trestní oznámení za příspěvek

Názory na izraelsko-palestinský konflikt ovlivňovaly Berlinale navíc po celou dobu konání. Největší šok vyvolala trojice protiizraelských příspěvků s antisemitským podtextem na instagramovém účtu jedné z festivalových sekcí. Včetně sloganu Free Palestine – From the River to the Sea, což je požadavek svobodné Palestiny od řeky Jordán až po pobřeží Středozemního moře. Toto heslo nepočítá s existencí Izraele.

„Tyto příspěvky nejsou dílem festivalu a nevyjadřují postoj Berlinale. Okamžitě jsme je smazali a zahájili jsme vyšetřování toho, jak se incident stal. Podáme trestní oznámení proti neznámým pachatelům," uvedlo v prohlášení vedení festivalu.

Režiséři Guillaume Cailleau a Ben Russell (vpravo) na Berlinale
Zdroj: Reuters/Liesa Johannssen Minh Chau

Oslava je těžká, když Izrael vraždí, zaznělo od oceněných filmařů

Kritika se snesla také na sobotní předávání festivalových cen. Americký filmař Ben Russell, oceněný za dokument Direct Action o militantních ekologických aktivistech, využil vystoupení na jevišti k obvinění Izraele z genocidy v palestinském Pásmu Gazy.

Vůči Izraeli se ostře vymezil rovněž štáb nejlepšího dokumentu podle Berlinale No Other Land, natočeného palestinsko-izraelským kolektivem. Pojednává o vysídlování Palestinců na Západním břehu Jordánu.

Jeden z režisérů, palestinský aktivista Basel Adra, uvedl, že je pro filmaře těžké slavit, když Izrael v Gaze vraždí desítky tisíc lidí. „V publiku potlesk. Kritika zvěrstev Hamásu? Žádná,“ podotkl k proslovu německý týdeník Der Spiegel. Členka poroty, francouzská antropoložka Véréna Paravelová, měla při předávání ceny na zádech přilepený papírek s požadavkem na příměří.

Protiizraelské výroky rozdělily publikum už na pátečním předávání cen Teddy Award pro snímky s queer tematikou. Porota na ceremonii podpořila Palestince a kritizovala izraelskou operaci. Odpovědnosti Hamásu se ale nevěnovala. Část hostů reagovala bučením, zatímco ostatní tleskali.

Z filmu No Other Land
Zdroj: Berlinale/PSE, NOR 2024, Panorama

Berlinale respektuje „osobní názory“

Mluvčí Berlinale sdělila Der Spiegelu, že vyjádření hostů a oceněných festival respektuje, protože „se jedná o nezávislé osobní názory“. „Výkonná ředitelka Berlinale Mariette Rissenbeeková ve svém projevu na pódiu odsoudila vražedný útok Hamásu ze 7. října, vyzvala k propuštění rukojmí a připomněla utrpení všech obětí násilí v Izraeli a Gaze,“ dodala mluvčí.

„Antisemitismus nemá v Berlíně místo, a to platí i pro kulturní scénu," reagoval na politická vyjádření na festivalu berlínský primátor, konzervativec Kai Wegner. Dodal, že Berlín stojí plně na straně Izraele a že veškerou odpovědnost za utrpení v Izraeli a v Pásmu Gazy nese výhradně Hamás.

Svoboda projevu platí pro všechny, tvrdí německá vláda

Vzhledem k tomu, že kulturní akce jsou často podporovány státem, kritici tvrdí, že německá vláda využívá své finanční moci, aby zabránila jakékoli kritice Izraele. To kabinet důrazně odmítl.

„Svoboda umění a svoboda projevu patří mezi nejdůležitější základní principy demokracie v Německu, které jsou samozřejmě chráněny i spolkovou vládou," cituje agentura Reuters mluvčí německého ministerstva kultury. „Instituce a projekty financované na spolkové úrovni mají kurátorskou svobodu a samy rozhodují o tom, s jakými umělci budou spolupracovat,“ pokračuje vyjádření.

Rozjitřené emoce v souvislosti s konfliktem se dotkly nejen Berlinale. Stovky spisovatelů z různých zemí světa odsoudily Frankfurtský knižní veletrh poté, co bylo v říjnu odloženo udělení ceny palestinskému spisovateli. V listopadu odstoupila celá výběrová komise jedné z nejvýznamnějších evropských výstav současného umění Documenta po sporech ohledně izraelsko-hamáského konfliktu.

Italský rapper vyzval k „ukončení genocidy“

Podobné spory se po útocích ozbrojenců Hamásu ze 7. října vyostřily i jinde v Evropě. V polovině února rozdmýchal vášnivou polemiku v Itálii tamní rapper Ghali, když v živě vysílaném vystoupení z festivalu Sanremo vyzval k „ukončení genocidy“, aniž by zmínil Izrael či Gazu.

„Považuji za ostudné, že scéna festivalu v Sanremu byla zneužita k šíření nenávisti a provokací povrchním a nezodpovědným způsobem,“ reagoval izraelský velvyslanec v Itálii Alon Bar. V reakci na jeho kritiku vedení veřejnoprávní televize RAI tlumočilo ve vysílání vyjádření ředitele stanice Roberta Sergia. Text pojednával o hrůzách útoku Hamásu na jih Izraele a unesených rukojmí.

Kritikům vadilo, že nepadla zmínka o utrpení Palestinců při izraelských odvetných operacích. Italský ministr zahraničí a vicepremiér Antonio Tajani následně ve vysílání stanice Radio 1 uvedl, že omluva „vyvážila“ rapperovo tvrzení o genocidě, které také nebylo nestranné.

Nicméně proti údajně zaujatému zpravodajství se sešli před sídlem televize RAI v Neapoli protestující, někteří mávali palestinskými vlajkami a snažili se vyvěsit plakáty na bránu stanice. Protest skončil zraněním pěti demonstrantů a pěti policistů. Rapper Ghali se předtím ve vysílání RAI nechal slyšet, že během své kariéry vždy vyzýval k míru. „Lidé mají pocit, že (riskují), že něco ztratí, pokud podpoří mír,“ prohlásil.

Protest před veřejnoprávní televizní stanicí RAI
Zdroj: Reuters/Yara Nardi

Galerie v Bristolu nechtěla „zabřednout do politiky“

Galerie Arnolfini v Bristolu vzbudila nevoli poté, co zrušila své zapojení do přehlídky palestinské kinematografie. Rozhodla se tak v obavě, že by promítání mohlo „zabřednout do politiky“, což si jako umělecká dobročinná organizace povinná dodržovat apolitičnost nemůže dovolit.

Dopis kritizující takové rozhodnutí podepsalo více než patnáct set lidí. „Cílem těchto akcí bylo prozkoumat otázku rostoucího umlčování a cenzury palestinských a propalestinských hlasů v umění," píše se v dopise. „Považujeme za obzvláště ironické a zklamávající, že se Arnolfini rozhodlo od těchto akcí odstoupit, čímž dalo najevo svou neochotu postavit se proti takové cenzuře v umění a kultuře," pokračuje prohlášení.

Problematický Říjnový déšť

V neposlední řadě se dohady rojí kolem účasti Izraele v letošním ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Poté, co do médií unikly úryvky z písně, kterou se chce reprezentovat Izrael, pořádající Evropská vysílací unie (EBU) uvedla, že text prověřuje.

Balada October Rain (Říjnový déšť) podle izraelského deníku Jisra'el ha-jom odkazuje na útoky Hamásu 7. října. Například verše o tom, že „už není vzduch k dýchání“ se zdají být narážkami na lidi ukrývající se během vraždění před ozbrojenci teroristického hnutí.

EBU označuje Eurovizi za nepolitickou akci, země, která toto pravidlo poruší, může být diskvalifikována. Ale ne hned. „Pokud je píseň z jakéhokoli důvodu považována za nepřijatelnou, mají vysílatelé možnost předložit novou píseň nebo nový text v souladu s pravidly soutěže,“ připomíná EBU.

Unie v prohlášení ujistila, že „text (izraelské) písně prověřuje“, a upozornila, že jde o „tajný proces, dokud nebude přijato konečné rozhodnutí“.

Bude Izrael na Eurovizi?

Izraelský ministr kultury Miki Zohar na sociální síti napsal, že diskvalifikace skladby by považoval za „skandální“. Podle něj není politická, jen „vyjadřuje současné pocity lidí a země“. Svůj názor zveřejnil i izraelský prezident Isaac Herzog. „Je důležité, aby se Izrael na Eurovizi objevil. Je to také určité stanovisko, protože existují kritici, kteří se nás snaží vyhnat z každého pódia,“ prohlásil.

Letošní Eurovize se uskuteční v květnu. Izrael už pohrozil, že ze soutěže odstoupí, pokud organizátoři píseň October Rain nepřijmou. Splnil by ovšem tak zároveň přání těch, kteří proti účasti židovského státu v aktuálním ročníku brojí.

Kritika zaznívající zejména ze severských zemí se ptá, jak to, že kvůli válce mohlo být v roce 2022 vyřazeno Rusko, zatímco konflikt v Gaze nevadí. Pořadatelé Eurovize se ale k hledání paralel staví opatrně s odvoláním na apolitičnost soutěže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...