Všechno je špatně, zpátky na stromy! Publikace se ptá, co zbylo z osmdesátkového punku a hardcoru

Nahrávám video

Jsou texty punkových a hardcorových kapel z osmdesátých let aktuální i dnes? K takovému zamyšlení chce čtenáře přivést kniha Všechno je špatně, zpátky na stromy! Kritik a publicista Radim Kopáč v publikaci nahlíží český punk a hardcore v letech 1979 až 1989.

Punkeři se nevymezovali jen vůči systému. Stejně jako současní muzikanti řešili mezilidské vztahy, devastaci přírody i boj proti válce. Pro Jana Hauberta z kapely Visací zámek vyznívají mnohé tehdejší texty překvapivě lépe na papíře než na koncertě.

„Přece jen, když to tehdy řval nějaký osmnáctiletý kluk, nejde to brát zase tak moc vážně. Ale když je teď vidím na papíře, tak jsou ty texty na tu dobu hodně odvážné,“ míní.

Bohatá antologie textů má být tím, co publikaci odlišuje od podobných knih. Vedle muziky, samotných kapel, koncertů či reakce režimu zajímal Radima Kopáče i „ideový rámec českého punku a hardcoru“. Tedy o čem se zpívalo, proti komu a za co. „Chtěl jsem se podívat do textů a zjistit, co je v nich za myšlenkový potenciál a co je z něho dodnes aktuální a relevantní,“ podotýká.

Cigára i poezie

Písňové texty rozdělil do čtyř okruhů. Jeden z nich tvoří například písně vymezující se proti společnosti. „Texty o traktorech, cigárách, o pivním stánku byly něco jiného, než co nabízela oficiální kultura. A pak zároveň jsme se do toho punku snažili vpašovat poezii. Začali jsme Christianem Morgensternem, od něho jsme zhudebnili docela dost básní,“ připomíná třeba Haubert. Básně německého autora nevyvolávaly problémy na textové komisi.

Všechno je špatně, zpátky na stromy!
Zdroj: Nakladatelství Divočina

„Jistě tady bylo jasné vymezující gesto: punk je proti systému. Ale některé kapely pracovaly i s komikou,“ upozorňuje Kopáč. Jako příklad uvádí Tři sestry. Ty jsou jedny z mála punkových, respektive hardcorových kapel z osmdesátých let – podobně jako Visací zámek, který dokonce hraje od založení ve stejné sestavě –, které stále fungují.

Průvodní studii Radima Kopáče a antologii textů doplňují v knize i rozhovory například s pamětnicí punkrockové revolty v bývalém Československu Pavlou Jonssonovou z kapely Dybbuk nebo s fotografem Štěpánem Stejskalem, jehož dobové snímky doprovázejí psaný text. 

Jaká společnost, taková muzika

„Já jsem od počátku zastával názor ,jaká společnost, taková muzika‘. Takže na punku mě zajímaly samozřejmě především rozměry politické, sociální a kulturní, bral jsem to zřejmě vážněji než většina konzumentů, kterým se buď líbila hudba, nebo je bavilo dělat bordel. Snažil jsem se interpretovat to gesto v širším kontextu,“ uvedl hudební publicista Josef Vlček, s nímž Kopáč také vedl rozhovor. 

Po většině punkových a hardcorových uskupení z osmdesátých let zbyly už jen záznamy, fotografie a texty. Třeba po Modrých tancích, jejichž text Všechno je špatně, zpátky na stromy! si Kopáč vypůjčil do názvu své publikace. Rozpadly se nedlouho po sametové revoluci, část členů pak odbočila z punku, když založila jednu ze zásadních skupin devadesátých let Ecstasy Of St. Theresa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...