„Všechno je v harmonii, pokud to lidé nepokazí.“ Milan Dobeš už 90 let hledá nové cesty umění

Nahrávám video

Milan Dobeš patří mezi přední evropské představitele optického umění a mezi vůbec první tvůrce světelně-kinetických objektů. Muzeum v Dolních Vítkovicích v Ostravě, které nese jeho jméno, nyní připravilo speciální výstavu k umělcovým devadesátým narozeninám.

Narodil se 29. července 1929 v Přerově. Přežil válku, vystudoval obchodní akademii, věnoval se mimo jiné pantomimě. Nakonec se však proslavil jako tvůrce nových forem umění. „Jeho nezaměnitelné opticko-kinetické a světelně-kinetické objekty mají dlouhodobý mezinárodní ohlas. Jak nová expozice, tak výstava k devadesátinám přesto přináší mnohá překvapení,“ uvedla mluvčí areálu v Dolních Vítkovicích Eva Kijonková.

Na výstavě jsou k vidění jeho realistické olejomalby podobné dílům Antonína Slavíčka i jeho nejnovější díla z posledních let. Výtvarník i ve svých devadesáti letech tvoří a hledá nové cesty umění. „Kdybych to začal považovat za dokonalé, tak bych přestal tvořit. Ale tvorba, to je objevování nového. Tak stále objevuji věci a jsem z toho šťastný,“ říká Milan Dobeš.

Spojit techniku a ideu lidství

Dlouhodobě působí v Bratislavě, takže ho Češi vnímají jako Slováka, Slováci jako Čecha. On sám se cítí být Evropanem, který se snaží pochopit pohyb a světlo. „Všechno je v harmonii, pokud to lidé nepokazí. Protože lidé pokazí tu harmonii. Právě proto se snažím spojit technické věci s ideou lidství a polidštit tu dnešní dobu,“ uvažuje. 

Exponáty, které reflektují život a dílo Milana Dobeše i uměleckou dráhu jeho současníků, spolužáků, inspirativních kolegů a následovníků, jsou zapůjčeny z veřejných i soukromých sbírek. Po pěti letech se do Ostravy například vrátil obraz Andick Victora Vasarelyho.

Z novinových výstřižků vznikla rozsáhlá mediální mapa Dobešova života. „Udělali jsme obrovskou kolážovou stěnu, takový slepenec jeho života,“ popisuje kurátor muzea Jan Světlík. Dokumentuje mimo jiné umělcův podíl na celosvětové výstavě EXPO 70 v Japonsku nebo ohlas jeho průkopnických, technicky náročných konstruktivistických děl.

Mnohovrstevná tvář

Svá díla věnovali Milanu Dobešovi k narozeninám také jeho kolegové, bývalí spolužáci nebo tvůrci, které svou tvorbou ovlivnil. O největší překvapení se postarala Ivana Štenclová, která vytvořila jeho mnohovrstevný portrét z vyřezávané překližky.

„Byla jsem tady několikrát, pozorovala jsem jeho dílo, protože jsem chtěla, aby obraz s jeho dílem korespondoval, což je možná odvážné tvrzení, ale minimálně jsem chtěla, aby struktura nebo barevnost s díly pana Dobeše souzněla,“ popisuje portrét, který sám Dobeš nadšeně ocenil.

Speciální výstava k devadesátinám Milana Dobeše je dočasná a potrvá do začátku září. Jeho nový portrét ale na místě zůstane. Má se stát ikonou a symbolem galerie jeho díla.

Muzeum nesoucí jméno jednoho z nejvýznamnějších evropských představitelů konstruktivismu a průkopníka výtvarných kinetických objektů se nachází v Multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích. Nově pojatá stálá expozice zahrnuje reprezentativní zastoupení konstruktivistů a autorů op artu ze Švýcarska, Německa, Itálie i Ameriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...