„Vy, kteří rozkrádáte tento stát.“ Pořád žijeme v devadesátkách, varuje v Ostravě slovenské drama o korupci

Komorní scéna Aréna nastudovala v české premiéře Karpatský thriller. Slovenské dokumentární drama, které vychází ze skutečných korupčních kauz v devadesátých letech, vzbudilo při uvedení u našich východních sousedů nebývalý rozruch. U veřejnosti i těch, do nichž se opíralo. Podle ostravských inscenátorů najdou Češi podobnost jak se „svou“ porevoluční dobou, tak pandemickou současností.

„To jsou ta strašná devadesátá léta“ – zní leitmotiv hry, která se trefuje do korupce, klientelismu a šedé ekonomiky oné doby a naznačuje, že tyto problémy nejsou zdaleka minulostí z dob divokého kapitalismu.

Příběh odhaluje korupci ve zdravotnictví napojenou na nejvyšší politická patra. Hlavní hrdince, bývalé novinářce, se dostanou do rukou informace, že jistá nadnárodní firma díky podplácení získává velké státní zakázky, které navíc byly předražené. Když se snaží skandální materiál publikovat v médiích, narazí na špinavé praktiky. Firma se ji pokusí nejprve společensky zdiskreditovat a později vydírat a zastrašovat.

Novinář Eugen Gindl inscenaci napsal na základě vlastní zkušenosti. „Snažil se takovou kauzu rozkrýt, ale pochopil, že nemá šanci to zveřejnit. A ze zoufalství napsal dramatický text,“ prozradil dramaturg Arény Tomáš Vůjtek. Ve hře jsou zmiňovány i další politické „devadesátkové“ skandály, například podivný případ únosu syna někdejšího prezidenta Michala Kováče.

Hrozily žaloby

Gindlovy částečně autobiografické hry se ale nezaleklo Slovenské národní divadlo. Hrálo ji pět let (od roku 2013) v režii tehdejšího šéfa činohry Romana Poláka. Ten ji režíruje i v Ostravě. Vedle politických her se na jevišti odehrává zároveň symbolický boj zla a dobra, představovanými ďáblem a andělem. V závěru pak zazní modlitba k finančním skupinám, právě ta vzbudila největší reakce.

„Vy, finanční skupiny, které rozkrádáte tento stát, kraďte s mírou, protože jinak se zvedneme z kolen, vezmeme kameny, železné tyče a nože, zbouráme vaše zdi, zabijeme vaše ženy a děti, jejich krví postříkáme vaše mercedesy, rozbijeme skla vašich úřadů a všude nastolíme chaos, krutost a strach,“ vzkazuje finálový monolog.

Pod silná slova přiložil bulvár, vnímání hry ještě vyostřily výhrůžky žalobami. Jak Eugen Gindl potvrdil v rozhovoru pro Deník Referendum, soudem hrozila jak původem slovenská finanční skupina J&T, tak firma Siemens. Právě zjištění o jejích praktikách Gindla vedla k napsání divadelní hry. K žalobám ale nakonec žádná ze společností nepřistoupila.

O korupci nejen šeptem

V rozhovoru pro Deník Referendum Gindl ocenil, že zvýšená mediální pozornost zároveň vedla ke zlepšení, že v některých případech se o konkrétních korupčních selháních nemluvilo jen v hospodě a šeptem, ale i na veřejnosti.

„To, co v Karpatském thrilleru popisuju, nebyla ve své době až tak velká korupční kauza. V tehdejších korunách v ní šlo o necelou miliardu. Teď ale vidíme, že lékaři začali psát upozornění kontrolním orgánům, že se takové věci dějí všude. A kontrolní orgány reagují. Takže dnes se řeší několik kauz korupce při tendrech na zdravotnickou techniku nejenom v médiích, ale i na soudech,“ upozornil ve zmíněném interview z roku 2015.

Jako v Česku

Slovenské národní divadlo hostovalo s Karpatským thrillerem i v jiných zemích. Před šesti lety hrálo například na přehlídce Divadelní Flora v Olomouci. „Lidé na inscenaci reagují odlišně. Někteří hercům po představení děkují, jiní během představení odcházejí. Když jsme ale byli na hostování v Budapešti, novináři mi pošeptali, že toto by u nich už nešlo. Ukázalo se, že inscenace funguje jako lakmusový papírek na demokracii,“ svěřil se režisér Roman Polák při té příležitosti Divadelním novinám.

Námět hry, očekává její autor i tvůrci ostravské inscenace, je blízký i českému divákovi, ostatně Slovensko a Česko v devadesátých letech pojil nejen jeden stát, ale po rozdělení rovněž podobné deziluze.

Nahrávám video

Gindl spoluvinu za to, že se věci zametají pod koberec, vidí i na straně médií. „Všiml jsem si, že stejně to funguje i u vás, že všechny ty kauzy se rozbalí a posléze vyhnijí. Justice, prokuratura a velmi dobře zaplacení právníci to tahají donekonečna, dokud na to lidi nezapomenou. Za posledních patnáct roků se stalo jen velmi zřídka, že by se dařilo kauzy, i ty větší, uspokojivě uzavřít,“ uvedl v Deníku Referendum.

Brečí, protože pochopil, čemu se smál

Přes všechny podobnosti se režisér Polák domnívá, že ostravské nastudování kopií slovenské inscenace není. „I když je koncept stejný, inscenace v Aréně může vyznít více do hloubky, víc lidsky,“ poznamenává.

Do Karpatského thrilleru v Ostravě se například promítla zkouška, které české zdravotnictví vystavila pandemie covidu-19 a v níž jsme podle divadelníků z Arény neobstáli. „S hrůzou jsme si uvědomili, že v ‚devadesátkách‘ žijeme stále. A to se nedá vydýchat ani s čínským respirátorem,“ píše divadlo na svém webu. „Žijeme pořád v období raného kapitalismu, kdy všichni kradli, a dneska se z toho vytváří zásadní zásluha,“ upřesnil Vůjtek.

Diváci podle tvůrců mohou čekat hořce zábavné politické divadlo. „Hra je plná humoru. Humoru, kdy se člověk směje, a potom, když jde z divadla domů, tak brečí nad tím, čemu se smál, protože pochopí, v čem žije,“ shrnuje Tomáš Vůjtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...