Výdejní boxy by neměly „křičet“ vedle památek, zaznělo v 90' ČT24

Nahrávám video

Výdejních boxů po Česku přibývá, jejich umístění se však někdy setkává s kritikou. Třeba v Hradci Králové sousedí s plastikou od Vladimíra Preclíka. Jednotná pravidla pro regulaci ale chybí. „Box není z hlediska zákona stavba,“ podotkl v pořadu 90' ČT24 ředitel Institutu plánování a rozvoje města Prahy Ondřej Boháč, v čem může spočívat komplikace. „Nejlepší je ukázat dobré a špatné příklady,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš. To se týká nejen umístění, ale i designu boxů.

V Hradci Králové postavil zásilkový obchod box hned vedle plastiky sochaře Vladimíra Preclíka. „Patří ke skutečně nejvýznamnějším sochám ve veřejném prostoru,“ upozornil ředitel hradecké Galerie moderního umění František Zachoval. „Výdejní boxy svým způsobem obtěžují, protože většinou jsou velice necitlivě přisazeny k nějaké už fungující architektuře,“ dodal.

Po protestech veřejnosti firma chybu uznala a hledá jiné místo. „I když jsme při instalaci postupovali v souladu se smlouvou s majitelem pozemku, uznáváme, že umístění tohoto Alzaboxu se nám nepovedlo, situaci aktivně řešíme a pro Alzabox už nyní hledáme vhodnější místo,“ vyjádřila se mluvčí společnosti Eliška Čeřovská.

V Hradci Králové nyní uvažují o vyhlášce. „Je tady i iniciativa měst, obcí, aby se tahle věc řešila, pokud možno na celostátní úrovni,“ podotýká hradecký radní Adam Záruba (Změna pro Hradec a Zelení).

Provozovatelé dle Boháče na doporučení dají

Obecná regulace zatím chybí. „Je to právně trochu komplikované, protože box není stavba z hlediska stavebního zákona, to znamená, že město nezasahuje do stavebních povolení,“ vysvětluje Boháč. Kam boxy umisťovat, může dle Boháče město nařídit jen na svých vlastních pozemcích. „Tam je boxů naprosté minimum, drtivá většina je na soukromých pozemcích na základě nájemní smlouvy a tam můžeme skutečně dávat jenom doporučení,“ dodává.

Podotýká také, že provozovatelé sami přistupují k doporučením konstruktivně. „Jsou si vědomi problému, který tou službou zároveň trochu způsobují,“ předpokládá Boháč.

I historik architektury Lukeš považuje doporučení za vhodný způsob řešení. „Vždycky je nejlepší ukázat dobré a špatné příklady, třeba formou publikace, aby si každý mohl prohlédnout, jak se to dá řešit a jak by se to řešit nemělo,“ navrhuje. Podotkl, že boxy jsou novinkou, se kterou legislativa nepočítala a připustil, že to se v případě přetrvávajících problémů může do budoucna změnit.

Zapojení designérů

Architekt dále poznamenal, že rušivé nemusí být jen umístění boxů, ale i jejich design, zvláště když jich je více vedle sebe od různých provozovatelů. Případná domluva firem na umírněnějších barvách a logu se nejeví jako snadná. „Logo tam má být, to je asi nutné pro základní orientaci, ale může být velmi kulturně provedeno, nemusí křičet a poutat pozornost,“ souhlasí Boháč. Boxy nejsou podle něho reklamní plocha, místo křiklavých barev doporučuje odstíny béžové či šedé.

Lukeš by se nebránil ani oslovení designérů – tím spíše, že výdejní boxy nezmizí. „I výtvarníci by do toho mohli vstoupit, ale aby zase nevzniklo něco, co přebíjí to, co je kolem, musí se to udělat citlivě,“ míní.

Podobného názoru je i Boháč. „Je to podobné jako s nádobami na tříděný odpad, také praktická věc, ale leckterému místu spíše ublížily. Dnes už vidím řadu velmi kvalitních designových řešení a myslím, že i u boxů se dožijeme podobného posunu vpřed,“ očekává. „Když se dobře umístí a jsou dobře pojaty, nemusí být pro město negativní, ale naopak jsou pozitivním přínosem,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...