Výstavy formovaly výtvarné umění. Dokonce i ty, které nikdo neviděl

Nahrávám video

Dějiny výtvarného umění neovlivňovali „jen“ autoři a jejich díla, ale také výstavy. Obsáhlá publikace Výstavy jako médium prochází šedesátku instalací, které měly v druhé polovině dvacátého století přesah do historie československého, respektive českého umění. Kniha je výsledkem několikaleté práce tří badatelek z Akademie výtvarných umění (AVU).

Zatímco tradiční dějiny umění bývají přehledem uměleckých stylů a zaměřují se na jednotlivé osobnosti a jejich tvorbu, nová publikace na české umění druhé poloviny minulého století pohlíží na pozadí zlomových výstav.

Tisíc stran obsáhlo texty i obrazovou dokumentaci. „Výstava je úsekem v dějinách uměním, a pokud ji někdo v ten daný moment nezachytí obrazově nebo textově, tak ta stopa v dějinách mizí,“ podotýká jedna z autorek Dagmar Svatošová. 

Výstavy v archivech a jako výzdoba tenisových kurtů

Výstavy nahlíží badatelky jako médium, které pomáhalo formovat vývoj českého umění. Do něj zasahovaly oficiální přehlídky, bytové expozice i ty zakázané, které nikdo neměl možnost vidět.

Příkladem je Imaginativní malířství v Alšově jihočeské galerii v roce 1967. Kvůli cenzuře zůstala díla Jindřicha Štyrského či Jana Zrzavého viset za zavřenými dveřmi, zpráva o expozici se do publikace přesto dostala.

„Podařilo se nám v archivu Ústavu dějin umění najít kompletní soubor fotografií z instalace, protože při těch jednáních tam byli pozváni odborníci z ústavu, včetně fotografa, a ten tu výstavu zachytil,“ vysvětlila spoluautorka publikace Pavlína Morganová. 

Doklady o výstavách hledaly badatelky v různých zdrojích. „V průběhu tříletého období rešerší jsme zjistily, že nejvíce dokumentů je možné získat ze soukromých archivů,“ poznamenává Dagmar Svatošová.

Výstava jako médium
Zdroj: Facebook/AVU

To byl třeba případ výstavy abstraktních děl Jana Kotíka. Významná výstavní událost z padesátých let ale v oficiálních dějinách umění zůstala téměř beze stopy. „Nám se trochu náhodou podařilo najít její unikátní dokumentaci v archivu Emily Medkové, která si ji z přátelství s Janem Kotíkem nafotila, ale nikdo o tom nevěděl,“ prozradila Morganová.

V období normalizace zkoušeli režimu nepohodlní umělci svá díla vystavovat dokonce na akcích s fiktivním programem. Jedna taková se na začátku osmdesátých let konala na kraji pražské Stromovky pod záminkou výzdoby tenisových kurtů. „Jako řada dalších výstav v té době skončila policejním zásahem, v den vernisáže už byla zakázaná,“ připomíná Morganová.

Kdo je tady kurátor?

Součástí publikace jsou také studie - mimo jiné o kurátorské činnosti, která se jako samostatná funkce vyvinula postupně a zastávali ji nejprve autoři a organizátoři výstav. „Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let měli kurátoři a umělci mezi sebou takový mocenský boj, protože umělcům se nelíbilo, že vzniká nová postava profesionála na prezentování umění,“ doplňuje třetí z autorek Terezie Nekvindová. 

Dnes je kurátorská praxe pevnou součástí výstav, ale i ty případně přelomové instalace, o nichž se bude psát třeba v nějaké z dalších publikací, připravují zatím jen v zavřených galeriích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
před 53 mminutami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...