Výtvarník dvou odbojů. Vojtěch Preissig bojoval grafikou, svůj život ale prohrál

Nahrávám video

Vojtěch Preissig patřil k předním českým grafikům, učil se i u Alfonse Muchy, jeho tvorbu zásadně nasměrovala doba, ve které žil – do jeho osudu zasáhly oba dva světové konflikty. Preissig dal opakovaně svůj talent do služeb odboje, což ho nakonec stálo život. Především jako výtvarníka legionářů a později protinacistického odporu ho připomíná aktuální výstava v pražském Muzeu československých legií. Vznikla u příležitosti stopadesátého výročí Preissigova narození.

Vojtěch Preissig se narodil 31. července 1873 do rodiny důlního inženýra. Už odmalička ale projevoval výtvarný talent, který ho dovedl až k práci v pařížském ateliéru Alfonse Muchy. Do Paříže odjel, aby studoval grafické techniky.

Po návratu propagoval grafiku a založil i vlastní grafický ateliér. Ambiciózním počinem byly především jeho ilustrace ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním.

Jenže ho dostihly finanční problémy. I s rodinou se proto odstěhoval do Spojených států, kde vyučoval, zabýval se typografií a vytvářel abstraktní kompozice. V té době vytvořil také písmo Preissig Roman, které se dodnes považuje za jedno z prvních moderních typů.

Čeští lvi sápající říšské orlice

Mezitím vypukla v Evropě první světová válka. Preissigovo zapálení pro vlast bylo veliké, ve svých třiačtyřiceti letech se aktivně hlásil do služby. Překvapilo ho, když byla žádost zamítnuta.

„Jeho možnost oslovit masy přes jeho výtvory byla mnohem užitečnější, než kdyby šel do pole. Nicméně po skončení války užíval titul legionáře,“ uvedl vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag.

„Hrr na vraha! Za demokracii. Za naši svobodu!“ stálo na plakátech a dalších burcujících propagačních materiálech, které Preissig se svými spolupracovníky v té době vytvořil. Náborové letáky z jeho ateliéru podporovalo jak československé vojsko, tak americkou armádu.

Agitační legionářské pohlednice
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

„Čeští lvi sápající se na říšské orlice v jeho dílech promlouvali zcela univerzálním jazykem,“ uvedla Eva Bernardová, pravnučka a zakladatelka Nadačního fondu Vojtěcha Preissiga.

Během první světové války a po ní vytvořil Preissig také několik návrhů nové státní vlajky Československé republiky, jedna z nich se každodenně vztyčovala v československém táboře ve francouzském Stamfordu a za státní vlajku ji prosazoval i Milan Rastislav Štefánik, v soutěži ale nakonec zvítězil návrh Jaroslava Kursy.

Podruhé v boj

Ze zámoří do vlasti se Preissig vrátil ve třicátých letech, na výstavě je mimo jiné k vidění tiskařský stroj, který si z USA dovezl. „Jeho dílo je roztříštěné, protože dlouho působil v Americe. Sice si ty věci přivezl zpátky do Československa, ale spousta jich zmizela nebo byla ukradena,“ podotýká umělcova pravnučka.

Posmrtná maska Vojtěcha Preissiga
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Jeho tvorba se po návratu stočila k abstraktní malbě – ne nadlouho, protože začala další válka a Vojtěch Preissig abstrakci opět upozadil kvůli agitační grafice. Zapojil se do domácího odboje, zázemí své vily a dílny využíval k vydávání a šíření ilegálního časopisu V boj. Některá čísla dosahovala desetitisícových nákladů.

Gestapo však Preissiga odhalilo. Zatklo výtvarníka i jeho dceru Irenu, zvanou Inku, Bernáškovou. Byla odsouzena jako první Češka nacisty k trestu smrti a v srpnu 1942 popravena v Plötzensee.

Vojtěch Preissig zemřel o necelé dva roky později v koncentračním táboře Dachau. O jeho tehdejším společenském významu svědčí skutečnost, že spoluvězni ilegálně vytvořili jeho posmrtnou masku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...