Z Afriky dovezl poznatky i dívku jako exponát. Cestovatele Emila Holuba nahlíží výstava s obdivem i kritikou

Během svého jedenáctiletého bádání v jižní Africe nashromáždil Emil Holub desetitisíce předmětů, prováděl pozorování zahrnující oblasti přírodovědy a etnografie, lovil zvěř, zkoumal etnika, se kterými se na svých cestách setkal. Skutečný příběh cestovatelské legendy vypráví na nové výstavě v Náprstkově muzeu více než tři tisíce sbírkových předmětů. Autoři výstavy se zároveň s představením osobnosti Emila Holuba chtěli zamyslet i nad otázkou, jak je dnes vnímán kolonialismus a s ním spojené cestovatelské objevy.

Emil Holub, jehož si většina lidí představí v typické tropické přilbě, je dodnes populárním cestovatelem. Jeho popularita ale zároveň Holubův obraz zkresluje.

„Jméno cestovatele Emila Holuba je všeobecně známé, ale myslím si, že o něm samotném toho většina lidí ví jen velmi málo. Vnímáme ho spíše jako literární či filmovou postavu než skutečného člověka,“ obává se generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, pod nějž Náprstkovo muzeum spadá.

„Cílem naší výstavy je nejen představit veřejnosti osobnost Emila Holuba na základě historických faktů, zbavenou legend a mýtů, ale též seznámit návštěvníka s dobou, ve které žil, hodnotami a způsoby uvažování tehdejší společnosti,“ dodal.

Problematický Emil Holub?

Výstava je rozdělena do čtyř částí. První je věnována dvěma africkým cestám, které Holub absolvoval v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století. Ukazuje, jaké byly cíle těchto cest, jakým způsobem Holub vytvářel obraz o jejich průběhu a jak s nimi později zacházela masová kultura. Návštěvníci si také připomenou nejdůležitější objevy, které Holub v jižní Africe učinil.

„Vybrali jsme soubor od etnika Loziů, které Holub navštívil několikrát, byl v přímém kontaktu s jejich vládcem Sipoppou, o němž pojednával ve svých cestopisech i denících. ‚Highlightem' této části je nepochybně loziský štít pokrytý kůží, který se používal v boji i při rituálních obřadech,“ upozornil autor výstavy Tomáš Winter.

Nahrávám video

Druhá část výstavy se věnuje Holubovým aktivitám a názorům v souvislostech jeho doby a tehdejšího způsobu myšlení. „Holubův přístup k původním obyvatelům byl přece jen trošku problematický. Mimo jiné když přivezl bečuánskou dívku Bellu z první africké cesty do Prahy, faktem je, že ji zneužíval jako živý exponát,“ uvedl příklad Winter.

Třetí část se zaměřuje na etnografickou sbírku. Poukazuje, jak slavný cestovatel sbírku budoval i jak ji transportoval z Afriky do muzejních depozitářů. Přidává otázku, jaký význam má tato sbírka v současnosti. „Převoz exponátů byl náročný, zvláště zvířat. Přivážel v podstatě jen kůže a zvířata pak byla většinou preparována ve Vídni nebo v Praze,“ podotýká Winter.

Na závěr se návštěvníci dostanou na Jihoafrickou výstavu, kterou Holub pořádal v roce 1892 na pražském Výstavišti a která se stala vyvrcholením jeho celoživotních výstavnických aktivit.

Příběh Emila Holuba dokládají etnografické předměty, přírodovědné exponáty, fotografie, kresby, knihy a plakáty, ale také deníky a zápisníky, ve kterých mají návštěvníci možnost listovat pomocí digitální aplikace. Pustit si jde také ukázky z hraných filmů, reklamní spot nebo klip kapely Tří sester inspirovaných právě Emilem Holubem.

Osobnost Emila Holuba otevírá aktuální otázky, mimo jiné vyrovnávání s koloniální minulostí nebo jak vnímat jeho sbírky a jakým způsobem s nimi zacházet.
Tomáš Winter
autor výstavy

Výstava, připravená ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd, je v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur přístupná až do konce května 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...