Z lásky k Praze, animaci a ženě. Americký filmař vzpomíná na Československo

Nahrávám video

V tehdejším Československu nechtěl zůstat víc než deset dní, nakonec se ale jeho „návštěva“ protáhla na celý život. Z lásky k Praze, vysvětluje částečně název jeho autobiografické knihy, kterou právě vydává. A také k ženě, kterou tu poznal. Oscarový tvůrce animovaných filmů Gene Deitch tak přibližuje osud filmaře, který spoluvytvářel historii československého animovaného filmu.

Do Prahy dostal v roce 1959 Deitche snímek Munro. Aby mu chystaný film zaplatil producent, kývnul Deitch na nabídku obhlédnout práci animátorů v komunistickém Československu. Vymínil si, že přijede jen na pár dní. Jeho plány změnila Zdenka Najmanová.

„Bylo to fantastické studio animovaného filmu, kompletně izolované od nás z filmového průmyslu. A vedla ho neskutečná mladá žena,“ popisuje první setkání s československou kinematografií i se svou budoucí manželkou.

Tom a Jerry ano, medvěd ne

Za Munro Deitch nakonec dostal Oscara. A pro americkou produkci ve studiu Bratři v triku s českými kolegy točil Pepka Námořníka i Toma a Jerryho. „Měli jsme nepsané pravidlo. Nebudeme dělat žádné animace s medvědy. Medvěd byl symbol Ruska. Ti, co byli u moci, nemohli tušit, jestli jde o satiru, nebo komedii. Tak jsme nenápadně tu a tam nějakou myšlenku podsunuli. Museli jsme ale být velmi opatrní,“ nevyhnul se ale jistým omezením.

Do českého prostředí přinesl americkou profesionalitu. Zatímco čeští výtvarníci měli nápady v sešitech po kapsách, Deitch nosil obrázkové scénáře. U animovaného filmu zůstal celý svůj profesní život.

Dnes vydělávají nejvíc peněz animované filmy. To je úžasné. Dřív jsme stáli někde u dveří v koutě tohoto průmyslu. Dnes můžete natočit nový film, ve kterém bude hrát Clark Gable a Marilyn Monroe. To je pro mě zajímavé. Ta iluze.
Gene Deitch

Kdyby zůstal v Americe, pravděpodobně by prý pracoval pro Pixar. Nikdy ale nelitoval, že tu zůstal. V Česku natočil přes sto sedmdesát filmů. O svém životě tady teď ovšem nevypráví filmovou řečí, ale psanými vzpomínkami, které slibují vtipný náhled na realitu komunistického Československa i historky o setkání s významnými osobnostmi nejen animovaného filmu, třeba s Jiřím Trnkou, Jiřím Brdečkou nebo Janem Werichem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...