Z meziválečného Československa mířili do Orientu badatelé, zbraně i bižuterie

Nahrávám video

Předměty z Orientu vozili do meziválečného Československa cestovatelé a badatelé, ale zároveň bylo území Blízkého i Dálného východu jedním z odbytišť pro tuzemský export. Československo v Orientu a Orient v Československu za první republiky představuje pod tímto názvem výstava Akademie věd ČR.

Při pronikání do Orientu v první polovině dvacátého století šly ruku v ruce kulturní a hospodářské vztahy. Nová republika si musela v Orientu vytvořit svoje zastupitelské úřady.

Poznávání exotických zemí se za první republiky odráželo ve výtvarném umění i v literární tvorbě, daleká území popisovaly novinové a časopisecké články, vědecké i populární monografie, objasňovaly je přednášky. K popularizaci přispělo na začátku dvacátých let objevení hrobky faraona Tutanchamona, které vyvolalo podle spoluautorky výstavy Adély Jůnové Mackové egyptománii.

A naopak – do Orientu mířil československý export. Silným exportním artiklem pro Orient se v meziválečném Československu staly zbraně. „Především pěchotní zbraně, tanky, děla a houfnice ze Zbrojovky Brno, ČKD a Škodových závodů, jež se dokázaly postavit německému či britskému exportu,“ upřesnila Adéla Jůnová Macková.

Na východní trhy mířily ale také náklady cukru, textilní zboží či jablonecká bižuterie, byť byly ve třicátých letech postupně vytlačovány japonským a sovětským zbožím.

Z výstavy Československo v Orientu – Orient v Československu
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Náramky i cukrovar

Například významným vývozním artiklem z Jablonce nad Nisou do Indie a Pákistánu byly už od druhé poloviny devatenáctého století ze skla vyráběné bangle. „Exoticky znějící název bangle označuje uzavřené párové kruhové náramky hinduistických žen. Jednalo se o symbol života a pevnosti manželství,“ osvětlila Adéla Jůnová Macková.

Bangle jsou k vidění i na výstavě, stejně jako třeba ukázky fezů, pokrývek hlavy typických pro Turecko, kam putovaly už v dobách Rakouska z jihočeských Strakonic. Vyvážely se také krabičky na egyptské cigarety. A nezůstávalo jen u věcí, z Československa jezdili do Orientu i odborníci mimo jiné ze Škodových závodů, aby pomáhali stavět cukrovary, obilná sila či cementárnu.

„Dovoz“ z Orientu naopak zastupují archeologické nálezy z Horního Egypta, odkud je do Československa dovezl mezi válkami egyptolog František Lexa. Zásluhu na sbírkách Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur má lékařka Vlasta Kálalová Di-Lotti, kterou zájem o tropické choroby zavedl až do Bagdádu. Do českého muzea se díky ní dostaly irácké šperky či oděvy.

Českoslovenští orientalisté objevili palác i rozluštili písmo

Zájem o Orient napomohl ve dvacátých a třicátých letech v Československu k etablování orientalistických studií. Kromě už zmíněného zakladatele moderní české egyptologie Františka Lexy sehrál významnou roli Bedřich Hrozný, jenž se zapsal rozluštěním chetitského jazyka, či biblista a orientalista Alois Musil. Ve vědeckém světě rezonoval jeho objev pouštního paláce Kusejr Amra v dnešním Jordánsku.

Právě Musil chtěl, aby orientalisté působili v Orientu zároveň jako hospodářští zpravodajci. Zásluhu na širokém povědomí o Dálném i Blízkém východě měla rovněž početná komunita cestovatelů, dobové pozvánky na jejich přednášky jsou také součástí výstavy, stejně jako tehdejší vybavení na cesty a archivní dokumentární filmy.

„Významným mužem v pozadí jak pro kulturní, tak hospodářské pronikání do Orientu byl prezident Masaryk, zasadil se také o finanční zázemí pro československé orientalisty,“ připomíná další osobnost Adéla Jůnová Macková.

Vyvrcholením snah o poznávání exotických zemí byl vznik Orientálního ústavu v roce 1922, výstava je součástí stoletého výročí existence této instituce. Přístupná je v Galerii věd a umění v sídle Akademie věd ČR do 6. listopadu, a to zdarma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...