Z opony se stalo náměstí. Louny ozdobila kompozice proslulého malíře Zdeňka Sýkory

Prostranství před Vrchlického divadlem v Lounech nese otisk lounského rodáka Zdeňka Sýkory. Piazzeta má nově podobu černobílé geometrické kompozice, kterou světově uznávaný malíř vytvořil na začátku 60. let minulého století na plechovou divadelní oponu, která se před lety ztratila. Projekt, na jehož realizaci přispěly desítky dárců, představili autoři Lenka Sýkorová a Josef Pleskot.

Zdeněk Sýkora patří do slavné trojice lounských malířů, kterou tvořili ještě Kamil Linhart a Vladislav Mirvald. V roce 2020 uplyne sto let od jeho narození. I díky tomu vznikl záměr připomenout slavného rodáka. Iniciativy se chopila vdova Lenka Sýkorová s architektem Pleskotem, který se nechal inspirovat fotografií ztracené opony. 

Sýkorova protipožární opona by dnes měla hodnotu v řádu milionů korun. Originál ale Vrchlického divadlo před lety omylem vyhodilo do sběrných surovin. Ocelový materiál je nenávratně ztracen, abstraktní motiv se ale podařilo obnovit a nyní zdobí piazzettu před divadlem.

Hravý prostor

„Je to zřetelné, výrazné, je to vidět. Je to určitá značka, je to zapamatovatelný prostor. Každý, kdo projíždí po hlavní třídě Loun, si toho může všimnout. A pak je to i hravé,“ popsal Pleskot novou podobu prostranství. Černobílé tvary využily děti ke skákání. „Doufám, že se takto budou radovat i dospělí,“ doplnil architekt.

Nahrávám video

Ačkoliv ne všichni obyvatelé vznik díla podporovali, město se vznikem piazzety souhlasilo. „Věříme, že umístěním uměleckých děl do veřejného prostoru přitáhneme pozornost mladých lidí. Budeme vědět, jaké velikány jsme tu měli, a budeme si jich vážit,“ uvedl starosta Pavel Janda (Pro lepší Louny). „Chci věřit, že i ti, kteří piazzetě nefandí, ji vezmou za svou a postupně k ní získají vztah,“ doplnil. 

Náklady na uskutečnění díla, které je podle autorů odolné vůči mrazu i slunci, činily bezmála devět milionů korun. Sbírka, kterou uspořádal Spolek Sýkora 2020, vynesla přes 1,6 milionu korun. 

Činnost spolku ale dokončením piazzety nekončí. „Chceme nadále propagovat Sýkorovo dílo a vrátíme se k pořádání festivalu Kouzlo světla, který představuje audiovizuální umění,“ oznámila za spolek Jolana Planičková. Třetí ročník festivalu se uskuteční 20. září.

Krajina matematiky

Zdeněk Sýkora (1920 až 2011) začal tvořit jako krajinář, pod vlivem abstrakcí Henriho Mattise ale začal přírodu malovat jenom jako jednoduché barevné plochy. Přes období kubistické a surrealistické přešel ke geometrické abstrakci. Stále přitom hledal nové metody.

Výsledkem jeho pokusů byla i černobílá struktura, která nyní zdobí náměstí v Lounech. „Vznikala stejně jako všechny v tom období 61 a 62, to znamená, že se body po obvodu obdélníku nebo čtverce pospojovaly, čáry vytyčily určité obrazce a ty se vybarvily,“ vysvětluje Lenka Sýkorová.

Poskládat linie a vzory vyžadovalo stále složitější systém. Sýkora proto jako vůbec první umělec u nás využil k výpočtu svých abstrakcí počítač. Své experimenty uplatnil vedle klasických nástěnných obrazů také v monumentálních realizacích v architektuře. Navrhl třeba mozaiku do kulturního domu v Litvínově. Jeho nejznámějším dílem jsou však patrně větrací komíny Letenského tunelu v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...