Začalo to zlomenou rukou. Dokument Návrat géniů se ohlíží za rekonstrukcí Národního muzea

Nahrávám video

Nový dokument České televize Návrat géniů – rekonstrukce Národního muzea je rozsáhlým vhledem do oprav historické budovy této významné kulturní instituce. Režisér Jan Střecha na snímku pracoval deset let. Během nich se díval pod ruce restaurátorům, kteří vraceli historickým prvkům někdejší lesk, a zároveň sledoval snahu přiblížit více než sto dvacet let starou stavbu potřebám muzejníků i návštěvníků jednadvacátého století. Dokument je dostupný v iVysílání.

Název dokumentu dalo sousoší Géniů. O katastrofálním stavu budovy panteonu na Václavském náměstí se vědělo dlouho, ale řešit se intenzivněji začal poté, co se sochám dvou okřídlených chlapeckých Géniů odlomila ruka a dopadla vedle návštěvníků přicházejících do muzea. „Rozpadající se sousoší bylo z budovy sejmuto a my jsme se rozhodli sledovat jeho osudy,“ říká režisér Jan Střecha.

Po více než sto dvaceti letech fungování trápila budovu poškozená střecha, opadávající omítka nebo nefunkční otvírání některých oken, opotřebení se projevovalo i na reprezentativním interiéru. Kvůli rekonstrukci se panteon veřejnosti uzavřel v roce 2011. Stěhovalo se patnáct kilometrů knih a sedm milionů sbírkových předmětů. V prázdné budově zůstal ale třeba exponát slona indického nebo dvaadvacetimetrová kostra velryby.

Co by řekl Palacký

„Národní muzeum bylo založeno jako Vlastenecké muzeum 15. dubna 1818. Představuji si, co by asi na jeho dnešní podobu říkal například Kašpar Maria ze Šternberka, který stál v čele přípravných prací vedoucích ke zrodu muzea nebo další osobnosti podílející se na jeho vzniku, jako byl František Palacký, Jan Evangelista Purkyně nebo Joachim Barrande, kdyby za námi mohli po více než dvě stě letech přicestovat časem. Jsem přesvědčena, že na rozdíl od některých jiných věcí by měli z tohoto počinu velkou radost,“ předpokládá kreativní producentka Alena Müllerová, v jejíž tvůrčí skupině film vznikl.

Obrovským úkolem bylo zachovat vizi architekta Josefa Schulze a zároveň vyhovět nárokům na moderní muzeum. Do starých světlíků se schovaly technologie, dvorany zakryla střecha, nad kupolí panteonu vznikla vyhlídka. „Museli jsme zachovat tok světla do panteonu, a proto architekt vymyslel skleněnou podlahu,“ upozorňuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. 

Návštěvníci také procházejí kolem náročně rekonstruovaných skleněných výplní. Ty původní v roce 1945 zničilo bombardování. Budovu zasáhla letecká bomba na konci druhé světové války, v roce 1968 pak průčelí poškodily kulky okupačních vojsk (stopy po střelách zůstaly záměrně viditelné i po rekonstrukci), v sedmdesátých letech statiku budovy narušily odstřely při ražení metra. Na stavu muzea se negativně podepisuje také blízké sousedství frekventované magistrály.

Restaurátoři v muzeu i spali

Diváci se díky dokumentu dostanou do míst, kam je zamezen přístup i během návštěvních hodin. Třeba k pozlacenému vršku kopule. Seznámí se rovněž s mnohdy náročnou prací restaurátorů. Někteří dokonce v muzeu přespávali a jeden pokračoval v práci i s rukou v sádře.

Kopie sousoší Géniů při osazování na budovu Národního muzea
Zdroj: Národní muzeum

„Bylo úžasné sledovat, jak velká pozornost je uprostřed obrovské stavby věnována sebemenším detailům. A bylo potěšující vidět, že i v digitální době jsou mezi námi lidé ovládající umění starých řemesel,“ poznamenává režisér Střecha.

Během uzavření panteonu měli pracovníci Národního muzea navíc dost času zaevidovat starší exponáty. Zjistili tak třeba, že mají ve sbírce nejstarší známou fosilii rostliny na světě. Čtyři sta milionů let stará cooksonia barrandei se přestěhovala do nové stálé expozice Okna do pravěku. Nové expozice připravilo muzeum v zrekonstruovaném panteonu i s ním propojené Nové budově už celkem čtyři. Přibližují evoluci i české dějiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...