Začátky kinematografie: veřejnost pobuřovaly recenze a literátům vadilo málo dobrých filmů

Nahrávám video

Když před sto deseti lety vyšel Kinobuch, byl film ještě mladý a němý, a především považovaný za podřadnou zábavu. Kniha filmových libret ukazuje, jak si možnosti kinematografie představovali tehdejší expresionističtí literáti. Přispěli třeba František Langer nebo Max Brod. V českém překladu původně německý Kinobuch nedávno vydal Národní filmový archiv s ilustracemi Alexeye Klyuykova.

Kinobuch vyšel v Německu poprvé v roce 1913. Rok to byl pro vývoj německé kinematografie zásadní. Na plátně se poprvé objevil tehdy asi nejslavnější německý herec Albert Bassermann, který mimochodem o pár let dříve na jevišti jako Hamlet naprosto uchvátil Franze Kafku. První příležitost před kamerou dostal Bassermann v titulní roli snímku Der Andere (překládáno jako Ten druhý nebo Jiný člověk) inspirovaném příběhem dr. Jekylla a pana Hyda.

Premiéru měl v roce 1913 také německý hororový snímek Pražský student s mnohokrát zpracovaným námětem, že smlouva s ďáblem se nevyplácí. Pražský student je považován za jednu z prvních ukázek toho, že film může mít i umělecké ambice. Přesto toto médium v té době platilo hlavně za lidovou zábavu.

Začalo to na výletě

Plakát k filmu Pražský student (1913)
Zdroj: Wikipedia

O tom se přesvědčil i editor Kinobuchu, tehdy literární redaktor Kurt Pinthus, když se taktéž v roce 1913 rozhodl zhodnotit filmovou adaptaci románu nobelisty Henryka Sienkiewicze o starém Římě. „Pobouřil lipskou kulturní veřejnost tím, že do respektovaného deníku napsal recenzi na film Quo vadis. Už jenom to, že se píše recenze na film, bylo pohoršlivé,“ podotýká filmový historik Ivan Klimeš.

Pinthus o několik měsíců později vydal Kinobuch, tedy sbírku filmových povídek, k jejichž napsání oslovil své přátele, literáty spojené s nastupujícím expresionismem. Myšlenka vznikla na společném výletě. „Tam zašli do kina na nějakou hodně špatnou adaptaci románu, který všichni znali, a vzešla z toho debata, jestli někdo zná spisovatele, který by psal přímo pro film,“ upřesnil Klimeš.

Rozhodli se to sami zkusit. Zapojilo se patnáct autorů, včetně v Praze žijících Maxe Broda, Otto Picka a Františka Langera. Sám Pinthus přispěl fantaskním námětem o vlaku, který po moři dojede až na opuštěný ostrov. Ze všech libret bylo skutečně zfilmováno jen jedno. „Záměrem nutně nebylo točit podle těch textů filmy, spíše rozšiřovat obzory kinematografu, aby se vymanil z divadelnosti,“ vysvětluje generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Film není divadlo

Podle Pinthuse a jeho literárních přátel mladé médium filmu až příliš spoléhalo na vysvětlující mezititulky a divadelní předlohy. Nechtěli, aby filmové záběry pouze sloužily jako ilustrace děje. Kurt Pinthus píše v úvodu, že pokud někdo chce vidět drama, tak jde do divadla. Do kina chodí z jiných důvodů. „Do kina žene člověka touha, chce rozšířit co nejrychleji a nejjednodušeji okruh svého vědění a prožívání. Myslím si, že to platí dodneška,“ je přesvědčen Bregant.

Autoři si v Kinobuchu pohrávali s tehdy opovrhovanými žánry jako byl horor a fantastické a krvavé brakové příběhy, ale nabídli také sociální nebo mytologická témata. „Připadá mi zajímavé, že to pořád byli spisovatelé, kteří nebyli vychováni filmem. Imaginace, kterou uplatňovali, je trochu panenská. Všechny další generace spisovatelů už jsou i filmoví diváci,“ upozorňuje Ivan Klimeš.

Pinthus zemřel v roce 1975. Mohl tak sám pozorovat, jak se se původně vysmívaná zábava během jednoho lidského života proměnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...