Zachraňte vojína Nilanda. Spielbergův film o Dni D inspiroval skutečný příběh

Zachraňte vojína Ryana, zní jasně rozkaz v názvu jednoho z nejznámějších filmů, které se odehrávají během vylodění v Normandii v roce 1944. Události, která 6. června před osmdesáti lety pomohla zvrátit druhou světovou válku ve prospěch Spojenců. Do bojů se tehdy zapojili i bratři Nilandovi, jejichž skutečné osudy se staly volnou předlohou pro oscarové válečné drama Stevena Spielberga.

Příběh, jehož scénář napsal Robert Rodat, se odvíjí v prvních dnech invaze Spojenců v Normandii. Spielberg se snaží v divákovi nabudit dojem bezprostřední účasti, když ho v hned úvodní scéně vrhne do válečné vřavy na pláži Omaha se vší realistickou brutalitou.

Samotné vylodění je totiž jen začátkem dramatu. Malý oddíl pod vedením kapitána Millera (Tom Hanks) dostane rozkaz najít vojína Ryana, jehož tři bratři už padli na frontě a který se jako výsadkář pohybuje kdesi v nepřátelském území.

Ministr války vyjadřuje soustrast

Na normandské pláži Omaha v první den zemřelo téměř dva tisíce Američanů. Mezi nimi i Robert Niland, který obsluhoval kulomet v Neuville, městečku nedaleko pláže. Pro Robertovy rodiče byla jeho smrt o to větší rána, že v krátké době přišli už o druhého syna.

O smrti Roberta se Nilandovi totiž dozvěděli jen pár dní poté, co jim pošťák do domu v Tonawandě ve státě New York donesl telegram, v němž ministr války vyjadřoval hlubokou soustrast nad ztrátou „vašeho syna Prestona“. Skončila tak naděje, že mladík pohřešovaný od 7. června, tedy druhého dne invaze v Normandii, by mohl být jen ztracen ve válečné mašinérii, ale naživu.

Nilandovi měli syny celkem čtyři, ve druhé světové válce bojovali všichni, do armády se přihlásili dobrovolně. O smrti dvou se rodiče dozvěděli z telegramu. A nejstarší Edward se v květnu 1944 zřítil s letadlem v Barmě a rovněž byl považován za mrtvého. Zpráva o tom k Nilandovým shodou okolností dorazila 6. června.

Zůstanu, odmítl Fritz návrat jako ve filmu

Zbýval nejmladší, čtyřiadvacetiletý Frederick, zvaný Fritz. Sloužil jako výsadkář. Americká armáda ho vysadila v Normandii za německými liniemi. Poté, co se zdálo, že Fritz zůstane jediným přeživším ze svých bratrů, ho vyhledal kaplan Francis Sampson, aby ho z nebezpečí odvezl. Přes Británii se vrátil do Spojených států, kde do konce války sloužil v armádě, ale tisíce kilometrů od frontových linií.

Stejně jako Frederickův filmový protějšek Ryan v podání Matta Damona ani Frederick prý nechtěl odejít z boje. „Postava Matta Damona řekla přesně to, co strýček Fritz, když ho posílali domů. ‚Jsem teď s bratry, které mám. Zůstanu,‘“ potvrdil buffalské televizní stanici WIVB-TV Preston Niland. Příbuzného, který se jmenuje stejně jako jeden z bratrů Nilandových, vyzpovídala televize u příležitosti osmdesátého výročí vylodění spojenců v Normandii.

Po návratu do USA vystudoval Fritz stomatologii a následně provozoval soukromou praxi. Zemřel v San Francisku roce 1983, když mu bylo 63 let.

Zajatec Edward

Po válce se ukázalo, že přežil i Edward, který byl vězněn v japonském zajateckém táboře. Po havárii se mu podařilo z letadla vyskočit, následně bloudil barmskou džunglí, než padl do zajetí. Podmínky v táboře se na něm velmi podepsaly, když se vrátil do Spojených států, vážil necelých čtyřicet kilo. Zůstal v rodné Tonawandě až do své smrti v roce 1984.

V armádě sloužili také bratranci sourozenců Nilandových, i oni bojovali v Evropě. Jeden z nich – Joseph – s tankovou divizí osvobozoval pobočné tábory koncentračního tábora v Dachau.

„Mí chlapci byli vždycky dobří přátelé. Málokdy se odloučili,“ řekla paní Nilandová místním novinám v roce 1944. Výstřižky z dobového tisku zveřejnila Canisius University, kam před válkou většina bratrů Nilandových chodila. Tamní profesor filozofie si zmínky o studentech bojujících ve druhé světové válce vystřihoval a archivoval.

Smrt bratrů Sullivanových změnila pravidla

Armáda nakonec bratry Nilandovy rozdělila – ovšem záměrně. Každý byl přidělen k jiné jednotce na základě pravidla, že rodinní příslušníci nemohou sloužit společně. Armáda tuto zvyklost zavedla kvůli případu sourozenců Sullivanových. Nechtěla, aby se drtivý dopad této rodinné tragédie, jež byla pro Spielbergův film rovněž volnou inspirací, opakoval.

Křižník USS Juneau, na kterém zemřeli bratři Sullivanové
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

George, Frank, Joe, Matt a Al Sullivanovi se narodili ve Waterloo, městě, jehož jméno se stalo symbolem porážky. Ale ne v tom belgickém, nýbrž ve stejnojmenné obci ležící v Iowě. Za druhé světové války byl Frank kormidelník a ostatní čtyři sourozenci námořníky na americkém křižníku USS Juneau v Pacifiku.

Pomalu se šinoucí loď poškozená torpédem v bitvě u Guadalcanalu se stala v listopadu 1942 snadným terčem pro japonskou ponorku. Výbuch křižník roztrhal na kusy a poslal ke dnu za ani ne tři čtvrtě minuty.

Dost málo času na to, aby se všichni z lodě dostali. Přežilo deset ze zhruba sto čtyřiceti lidí na palubě. Čtyřem bratrům Sullivanovým se nepodařilo vůbec z potápějícího se křižníku uniknout, nejstarší George skočil do vody a vyškrábal se na vor, ale za pár hodin podlehl zranění.

Na počest padlých bratrů byla pojmenována loď (The Sullivans – Sullivanovi), která se dostala na vodu ještě během války a americkému námořnictvu sloužila do poloviny šedesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...