Začíná festival Berlinale. Film částečně zastiňují politické diskuse

Nahrávám video

Nové filmy se Cillianem Murphym či Isabelle Huppertovou se ucházejí o Zlatého medvěda, hlavní cenu filmového festivalu Berlinale, který v německém hlavním městě začíná 15. února. Zástupci české kinematografie mezi premiérami hlavní soutěže chybí, nicméně v programu se česká produkce objeví. Pozornost k sobě Berlinale nepřitahuje jen filmy, festival byl vtažen i do debat o vzestupu krajní pravice v Německu a o konfliktu v Pásmu Gazy.

Letošní, čtyřiasedmdesátý ročník je posledním pod vedením uměleckého ředitele Carla Chatriana, který festival vedl společně s Mariette Rissenbeekovou a od hvězdných a velkých studiových filmů se přikláněl spíše k méně známé kinematografii.

Hlavní soutěž o Zlatého medvěda nabídne dvacítku titulů. „Jsme obzvláště hrdí na letošní výběr, který dosahuje nejlepší možné rovnováhy mezi autory, jichž si vážíme a obdivujeme je, a silnými novými hlasy na poli nezávislé kinematografie. Hnacím motorem výběru je samozřejmě rozmanitost příběhů a jejich vypravěčů, ale také rozmanitost stylů s cílem ukázat široké možnosti filmového jazyka,“ komentoval soutěž Carlo Chatrian.

Africký Černý čaj i hroch Pabla Escobara

Po loňské absenci je hned třemi filmy zastoupen africký kontinent. Například malijský režisér mauritánského původu Abderrahmane Sissako se s celovečerním snímkem vrací deset let od nominace na Oscara za drama Timbuktu. Po nekompromisním svědectví o náboženském fanatismu přichází s příběhem Černý čaj. Hrdinkou je mladá žena z Pobřeží slonoviny, která se po emigraci do Asie zamiluje do staršího Číňana.

Z filmu Pepe
Zdroj: Berlinale/Monte & Culebra

Jihokorejský filmař Hong Sang-su se vrací s filmem, jehož název lze přeložit jako Cestovatelské potřeby, s Isabelle Huppertovu v hlavní roli. Vůbec poprvé se v soutěži představí nepálská kinematografie, a to zásluhou režiséra Mina Bahadura Bhama, jenž ve snímku Shambhala vypráví o dramatu těhotné ženy a jejího manžela v himalájské pustině.

Režisér Nelson Carlo de los Santos Arias z Dominikánské republiky promítne podle uměleckého šéfa festivalu nejvíce „nezařaditelný“ film. Pepe je vyprávěn duchem hrocha ze zoologické zahrady narkobarona Pabla Escobara.

Cillian Murphy přijede, íránští tvůrci ne

Do výběru se dostal i nejnovější počin íránských tvůrců Maryam Moghaddamové a Behtasha Sanaeehy, premiéry na Berlinale se ale neúčastní, protože jim podle festivalu „bylo zakázáno cestovat, byly jim zabaveny pasy a hrozí jim soudní proces v souvislosti s jejich uměleckou a filmařskou prací“.

Z filmu Takové maličkosti se Cillianem Murphym
Zdroj: Artists Equity

Evropskou produkci reprezentují třeba Němec Andreas Dresen či Francouzka Claire Burgerová. Čest letošní Berlinale zahájit připadla rovněž soutěžnímu dramatu Small Things Like These belgického režiséra Tima Mielantse.

Vychází z románu Claire Keeganové, který česky vyšel pod názvem Takové maličkosti. Drama zasazené do poloviny osmdesátých let odhaluje znepokojivé tajemství jednoho irského kláštera. V delegaci ke snímku nebude na červeném koberci chybět představitel hlavní role Cillian Murphy, jehož si po loňském úspěchu filmu Oppenheimer mnozí zapsali jako filmového „otce“ atomové bomby.

České stopy zajistí fotografka Jarcovjáková nebo kosmonaut

Návštěvníci Berlinale nepřijdou ani o českou produkci, byť v hlavní soutěži chybí. S dokumentem Ještě nejsem, kým chci být o fotografce Libuši Jarcovjákové se představí režisérka Klára Tasovská. Berlinale rovněž promítne drama Redakce ukrajinského režiséra Romana Bondarčuka. Surrealistická satira na média a politiku vznikla v koprodukci Ukrajiny, Česka, Slovenska a Německa. Kromě toho festival připomene německo-český dokumentární film Diese Tage in Terezin (Tyto dny v Terezíně) z roku 1997 od německé režisérky Sibylle Schönemannové.

Z dokumentu Ještě nejsem, kým chci být
Zdroj: Institut dokumentárního filmu

Českou stopu nese rovněž Kosmonaut z Čech, natočený režisérem Johanem Renckem s Adamem Sandlerem v hlavní roli pro streamovací platformu Netflix. Vznikl na základě románového debutu Jaroslava Kalfaře (Čecha žijícího ve Spojených státech) a točil se i v tuzemsku. Festival snímek zařadil do sekce Berlinale Special Gala.

Svůj nový film Otoč králíka! odehrávající se v blízké budoucnosti, kde jsou plnoprávnými občany pouze lidé s dětmi, by měla dovézt do Berlína i slovenská režisérka Mira Fornay. Zastoupí Česko a Slovensko v rámci programu koprodukčního trhu Berlinale Co-Production Market, který je součástí Evropského filmového trhu.

Festival ovlivňuje politika AfD i postoj Německa vůči Izraeli

Z komerčního hlediska by Evropský filmový trh mohl být úspěšný. Filmová branže se jakž takž postavila na nohy po pandemii covidu-19 a optimismus dodalo i ukončení několikaměsíční stávky hollywoodských scenáristů a herců.

Podle evropského korespondenta časopisu Hollywood Reporter Scota Roxborougha ale „politické diskuse zastiňují zábavu, filmy a kulturu“. Ovšem Berlinale se zrodilo na vrcholu studené války v rozděleném městě, které se nacházelo na frontové linii zamrzlého konfliktu, a politika mu proto není cizí.

Nahrávám video

Konání letošního ročníku se kryje s diskusemi o antisemitismu, úzkých vazbách Německa s Izraelem uprostřed války v Pásmu Gazy a o nárůstu podpory krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) před letošními volbami do Evropského parlamentu.

Berlinale čelilo kritice, že na zahájení pozvalo i politiky AfD. Pozvánky festival nakonec zrušil poté, co vyšlo najevo, že zástupci strany AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím.

„Angažovanost ve prospěch svobodné a tolerantní společnosti a vystupování proti pravicovému extremismu je součástí DNA Berlinale,“ vysvětlilo své rozhodnutí vedení festivalu. Zrušením pozvánek chce vyjádřit „jednoznačný postoj ve prospěch otevřené demokracie“.

Stranou festivalu nezůstal ani konflikt v Pásmu Gazy. Několik tvůrců, mezi nimi ghanský režisér Ayo Tsalithaba, stáhlo svůj film s odůvodněním, že mu vadí německá podpora Izraele. Vedení Berlinale zdůraznilo, že festival chce umožnit „otevřený dialog“ v souvislosti s tématem Izraele a Hamásu. Zajistit ho má projekt koncipovaný společně s Izraelcem a Palestinkou žijícími v Německu, kteří se už několik let pokouší společně o osvětu na téma blízkovýchodního konfliktu. Povede se rovněž panelová diskuse o filmové tvorbě v době války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 14 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...