Žádná marmeláda a Mona Lisa za sklem. Muzea a galerie se chrání před útoky aktivistů

V Evropě přibývá útoků klimatických aktivistů na umělecká díla. V Louvru polili Monu Lisu polévkou, v Drážďanech se přilepili k rámu Sixtinské madony a v Madridu je lepidlo spojilo s obrazem Francisca de Goyi. Instituce, včetně Národní galerie Praha, proto zvyšují bezpečnostní opatření. Podrobnosti o všech sdělit nemůžou, pokud mají být účinná, ale některá omezení, jako speciální skla před obrazy nebo kontrola obsahu tašek, viditelná jsou.

„Z našeho pohledu jsou umělecká díla brána jako rukojmí,“ komentuje činy aktivistů ředitelka Sbírky moderního umění Národní galerie Praha Veronika Hulíková. Přední tuzemská galerijní instituce uchovává na čtyři sta tisíc sbírkových předmětů. Mezi nimi je sedmnáct tisíc obrazů, mnohé nevyčíslitelné hodnoty, vystaven je jen zlomek z nich.

Terčem útoku se žádné z děl v Národní galerii dosud nestalo, na takovou možnost se přesto instituce snaží být připravená. „Naše vnitřní předpisy a návštěvnický řád vytvářejí taková pravidla, aby umělecká díla byla ochráněna co nejlépe. Je to kombinace několika opatření, která návštěvníci ani nemusí zaregistrovat,“ podotýká Hulíková. Kvůli účinnosti nelze ani všechna zveřejnit.

Sklem proti dortům

K už obvyklým krokům patří zasklení obrazů. Veronika Hulíková podotýká, že není záměrem galerií – a ani v jejich možnostech – opatřit všechny obrazy ochranným sklem a sochy izolovat pod skleněnými poklopy. U umění, které přitahuje největší zájem návštěvníků, a tedy potenciálně i útočníků, to je nicméně žádoucí.

Už téměř dekádu je například pancéřovaným sklem chráněna v pařížském Louvru jedna z nejslavnějších maleb. Obraz Mony Lisy se obětí vandalismu, ne nutně vedeném aktivistickými motivy, stal už několikrát. V padesátých letech da Vinciho obraz polil útočník kyselinou sírovou, v roce 2009 po něm návštěvník hodil hrneček.

Před dvěma lety došlo ke kurióznímu pokusu. „Zní mi to neskutečně, ale muž převlečený za starou dámu vyskočil z invalidního vozíku a pokusil se rozbít ochranné sklo Mony Lisy. Poté potřel sklo dortem a házel kolem sebe růže, než ho zkrotila ochranka,“ popsal událost svědek. Když muže vyváděli, křičel: „Myslete na Zemi, lidé ničí tuhle planetu!“

Naposledy letos v lednu dvě ekologické aktivistky pocákaly sklo polévkou. Svůj čin odůvodnily snahou podpořit „právo na zdravé a udržitelné potraviny“.

V pražské Národní galerii k chráněným dílům patří třeba obraz Panna od Gustava Klimta. „Má speciální adjustaci, je vsazený do paneláže a ochranné speciální sklo je vsazeno do panelu, protože vzhledem k jeho rozměru už by bylo velmi těžké a obraz by zatěžovalo,“ popsala Veronika Hulíková. Významný představitel secese namaloval smyslný výjev snící dívky na plátno zabírající téměř dva krát dva metry.

Obraz Panna od Gustava Klimta
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Napomohly obavy z terorismu

Opatření v muzeích a galeriích zahrnují vedle umístění děl za skla a jiné bariéry také zvýšený počet pracovníků ostrahy či kontroly tašek a batohů. Zabezpečení umění už dřív zpřísnily obecné obavy z teroristických útoků a násilí.

Přestože se činy klimatických aktivistů soustředí hlavně na západní Evropu, zavedení kontrol připomíná v mnohém zpřísnění bezpečnosti po 11. září ve Spojených státech. „Během pěti nebo šesti let se vandalismus snížil, protože jsme kontrolovali lidi u vchodů. Rozhodně to působí odstrašujícím dojmem. Lidé nevědí, jak přesně budou prohledáváni, takže pravděpodobně půjdou jinam,“ citoval v té souvislosti web Artnet poradce kulturních institucí Johna Barelliho, který dříve působil jako ředitel bezpečnosti v Metropolitním muzeu v New Yorku.

Podobné úpravy ale musí galerie uhradit. Například rozpočet na ochranu figurín v Louvru, které si vzali aktivisté také v minulosti na mušku, se za posledních deset let zdvojnásobil a nyní přesahuje milion eur za rok. Veronika Hulíková z Národní galerie Praha vyčíslila náklady na speciální ochranné sklo. „Pohybujeme se v řádech deseti tisíců korun pro jedno dílo,“ uvedla.

Nahrávám video

Žádné tašky, marmelády a možná ani telefony

Bezpečnostní opatření nezasahují jen do pokladen muzeí, ale omezují i komfort návštěvníků. Pokud musí například každý z nich projít kontrolou, zabere to nějaký čas. U návštěvnicky exponovaných výstav, jakými ty s díly od van Gogha nebo da Vinciho bývají, se tak čekací doba na vstup prodlužuje. 

Není tak dobrý nápad zajít si za uměním třeba s nákupem. „Nehledáme vodu, ale substance jako omáčky, marmelády,“ popsal ředitel bezpečnostní služby muzea Grévin Steve Goujon, po čem on a jeho kolegové v taškách návštěvníků pátrají. 

Podobná zpřísnění Národní galerie Praha zatím neplánuje. Vystačí si s návštěvnickým řádem, který lidem ukládá, aby v expozicích nejedli a nepili. „A také je prosíme, aby veškerá větší zavazadla odkládali do šaten,“ dodala ředitelka Sbírky moderního umění.

Některá německá muzea se rozhodla vyžadovat, aby lidé uschovali do skříněk vše, včetně tašek menších než A4, protože incidenty ukázaly, že „část vybavení k útokům byla i ve velmi malých taškách“.

V roce 2022 tehdejší předsedkyně německé sekce Mezinárodní rady muzeí Beate Reifenscheidová spekulovala, že nakonec bude možná nutné zabavovat i telefony a fotoaparáty. „Povědomí veřejnosti se šíří hlavně prostřednictvím internetu a sociálních médií,“ zněl argument pro takové opatření.

Vězení příliš nehrozí

Z muzeí se ozývají hlasy, že jako odstrašující nástroj příliš nefungují tresty, kterých se aktivisté mohou u soudů dočkat. Například dva muži, kteří se v srpnu 2022 přilepili na rám obrazu od vlámského mistra Rubense ve Staré pinakotéce v Mnichově, odešli za poškození cizí věci s pokutou.

Půlroční podmínku a domácí vězení uložil britský soud studentce, která se pro změnu přilepila k rámu v londýnské Courtauld Gallery. Její kolega skončil na tři týdny za mřížemi. Zatímco totiž výjev kvetoucích broskvoní od van Gogha přečkal incident bez újmy, rám starší než samotný obraz byl trvale poškozen, což soudkyně zohlednila ve výši trestu.

Až polévka „projde“ přes systém

Aktivisté většinou tvrdí, že chrstnutím barvy nebo polévky nechtějí umělecké dílo poškodit, „jen“ prostřednictvím cenného obrazu přitáhnout pozornost k určitým tématům. Není tedy ochranné sklo třeba u van Goghových Slunečnic paradoxně pobídkou vybrat si zrovna toto dílo za cíl?

Nejen podle Antohynho Amorea, který zodpovídá za bezpečnost v bostonském Muzeu Isabelly Stewartové Gardnerové, by i tak absence speciálních skel nadělala víc škody než užitku. „Protestujícím chybí znalosti, aby dokázali posoudit, jestli obraz svým jednáním poškodí. A samozřejmě rámy, které jsou také uměleckými díly, jsou náchylné k poškození,“ vysvětlil.

Britská historička umění Lucy Whelanová se nicméně obává, že stále přísnější opatření mohou vzbudit falešný pocit bezpečí. „Protesty dokazují, že ve věku supervelkých institucí lze i ty nejsubtilnější a nejkřehčí projevy kultury zasadit za zapečetěné sklo, takže skutečné katastrofy se zdají být téměř vyloučené. Dokazují, že odborníci mají vše pod kontrolou, že navzdory hrozivému dojmu se nemusíme bát,“ napsala v komentáři pro The Guardian.

Její příspěvek pokračuje znepokojením, že tento pocit uklidnění je jen zdánlivý a dočasný. Přidává proto apel na klimatické aktivisty, aby své činy zastavili: „Dokud budete házet polévku na ochranná skla před zásadními uměleckými díly, budete jen znovu a znovu dokazovat, že nás ‚systém‘ zachrání. Ale nakonec nezachrání. Jednoho dne nebude těsnění kolem ochranného skla fungovat, a pak konečně dokážete, že katastrofy se dějí a mohou dít, a to nejen na obrazech.“

Větší riziko znamená dražší pojištění

Obavy z útoku se – navzdory ochranným sklům a všemožným zábranám, které znesnadňují lidem se k mistrovskému umění přiblížit – promítají do změn v pojišťování cenných děl. I když obrazy jsou málokdy zasaženy, případně jen „drobně poškozeny“, jako v případě van Goghových Slunečnic v londýnské Národní galerii, znamená to výdaje.

Vedoucí oddělení výtvarného umění v pojišťovací společnosti Howden Filippo Guerrini-Maraldi vyčíslil, že náklady na opravu rámu a novou instalaci obrazu mohou dosahovat desítek tisíc dolarů. „Rizikový profil se změnil. Pojistitelé mohou říct: ‚Příští rok chci trochu více peněz‘ a ‚Jak řešíte zabezpečení?‘“ upřesnil.

Nervóznější jsou také majitelé uměleckých děl. „Měli jsme již několik žádostí od klientů, kteří mají díla v muzeích. Žádali, aby byla uložena do depozitářů,“ potvrdil Miraldi. Národní galerie Praha se podle slov Veroniky Hulíkové s odmítnutím z takového důvodu ještě nesetkala.

Výhled: vandalství bez ohleduplnosti

A obav neubývá. Galerie, muzea i pojišťovací společností předpokládají, že rozsáhlejší vandalismus je jen otázkou času.

„V tuto chvíli jde pouze o aktivisty za změnu klimatu, kteří jsou většinou liberálové ze střední třídy a nemají v úmyslu díla poškodit," uvedl v roce 2022 Robert Read, který má v pojišťovně Hiscox na starosti klienty z oblasti umění. „Obávám se ale rozšíření i na další protestní skupiny, které se budou chovat méně ohleduplně,“ dodal.

Ve stejném roce téměř sto institucí výtvarného umění, včetně Guggenheimova muzea v New Yorku či pařížského Louvru, vydalo prohlášení, v němž varovalo, že „aktivisté vážně podceňují křehkost nenahraditelných exponátů“.

Spoléhání na stát

Pojišťovny podotýkají, jestli situaci nepodceňují i samotné instituce. Zatímco soukromá muzea a galerie se musí zařídit především podle sebe, velká muzea se často spoléhají na to, že v případě škod je zajistí vláda. Například mluvčí Národní galerie v Londýně pro agenturu Reuters potvrdila, že za stálé sbírky nese rizika stát.

Placení komerčního pojištění v případě velkých výstavních institucí je rozšířenější ve Spojených státech než v Evropě. Na druhé straně stoupá i obezřetnost komerčních pojistitelů, uzavření smlouvy podmiňují například umístěním cenného díla za sklo.

Bez ohledu na protesty klimatických aktivistů ale na zdražení pojistek tlačí i častější rizika spojená se změnou klimatu, před nimiž protesty varují. Tedy zvýšení výskytu požárů a povodní v souvislosti s globálním oteplováním. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...