„Žádný náš pořad nebyl nikým připomínkován,“ vzpomněl Fenič na dobu před třiceti lety

Nahrávám video

Před třiceti lety vznikla společnost Febio, značka, která stala symbolem populárních dokumentů a provokativní zábavy. Začala tak éra pořadů jako Gen, Oko, Česká soda nebo Cestománie. Na období spojené s jejich vznikem zavzpomínal zakladatel společnosti Fero Fenič v rozhovoru pro Události, komentáře.

Začátky popisuje režisér jako východisko z bezradnosti: „Čekal jsem, zda někdo jiný vytvoří nějakou platformu, ve které by se mohli shromáždit čeští filmaři,“ řekl.

Po sametové revoluci podle něj nastalo meziobdobí, kdy se rozpadly všechny obvyklé struktury, ať šlo o Filmové studio Barrandov, nebo Krátký film Praha. „Většina umělců především mého a staršího věku, kteří byli zvyklí na stálé zaměstnání, byla velmi nešťastná, “ uvedl.

Jeho životní heslo „co si neuděláš, to nemáš“, ale i nečinnost ostatních ho nakonec podnítily k založení vlastního studia. „Nečekal jsem, že to bude nějaká velká firma. Spíš jsem to vnímal jako platformu pro mě a pár přátel,“ prozradil a dodal, že i proto prý název vychází z jeho jména: FEničův BIOgraf.

První alternativa k médiím veřejné služby

Febio podle něj bylo první soukromou společností, která začala dodávat své pořady České televizi. „Na nás se v podstatě Česká televize učila, jak pak dál spolupracovat s jinými soukromými výrobci,“ konstatoval režisér.

Vzpomněl také na výrok Václava Havla, který jeho firmu označil za „štiku v českém rybníku“, protože prý vytvořila přirozenou konkurenci tehdy ještě hodně těžkopádné Československé televizi.

„Byli jsme schopni velmi rychle reagovat, naše pořady se probojovaly do hlavních vysílacích časů a měly velkou odezvu,“ doplnil s tím, že mu s přípravou pomáhali nejlepší tvůrci v zemi.

GEN měl připomínat nové republice její hodnoty

Rozdělení Československa bylo impulzem ke vzniku cyklu GEN, v němž se střídaly portréty českých osobností. Včetně těch, které se narodily na Slovensku a žily a pracovaly v Česku, jako například Hana Hegerová. Již od voleb v roce 1992 prý Fenič cítil, že se rozpad blíží, a tehdy přišel s nápadem na Gen.

„Já jsem Slovák, takže pro mě to nebylo jednoduché přijmout, že země, kde jsem se narodil, se rozpadla,“ řekl režisér a vysvětlil důvody vzniku série: „Myslel jsem si, že bude nutné nové České republice připomenout hodnoty, ze kterých by měla vycházet a které předtím byly popírané.“

Česká soda už by dnes neprošla

Také populární satirický pořad Česká soda pocházel z dílny společnosti Febio. Podle Feniče by ale v dnešní době něco takového nemohlo projít. „Žádný náš pořad nebyl nikým připomínkován. Co jsme natočili, bylo pouze na mé zodpovědnosti.“ To, co tehdy přinesl na kazetě, prý Česká televize odvysílala v nezměněné podobě.

„Febio bylo dítětem sametové revoluce a vzniklo v tom nadšení. A tím, že bylo první, nebyla ještě přijata žádná pravidla,“ zavzpomínal na tehdejší dobu. Veřejnoprávní televize si podle něj ještě vyjasňovala, co je veřejnoprávnost, a proto se k tvůrcům chovala s určitou nejistotou.

Fero Fenič chtěl dokonce spustit plnoformátovou televizi Febio. Tento projekt se ale neuskutečnil. „Beru to sportovně. Mrzí mě to, protože si myslím, že na českém mediálním trhu by dnes Febio mělo významnou roli,“ uzavřel režisér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...