Zámek Telč otevírá po rekonstrukci i dosud utajené prostory. Přístupný zůstane celoročně

Zámek Telč se po rekonstrukci opět v plnohodnotném provozu otevírá návštěvníkům. Rozsáhlejší obnovy se památka zapsaná na světovém dědictví UNESCO dočkala po půlstoletí. Otevřená bude nyní celý rok. Přibyly nové prohlídkové trasy i moderní návštěvnické centrum. Restaurováním prošla například renesanční kaple a Rytířský sál s kazetovým stropem, poprvé jsou zpřístupněny očím veřejnosti dosud utajené prostory bývalého zámeckého pivovaru se sýpkou.

Rekonstrukce vyšla na téměř čtvrt miliardy korun. Stavební práce začaly v únoru 2020, na ně navázaly restaurátorské zásahy. Do realizace zasáhla částečně stavební krize.

„Je to i otázka dostatku řemeslníků. Ukázalo se, že i to je problém u dodavatelských a subdodavatelských firem. Ale se vším jsme se poprali a jsem velmi ráda, že nakonec v závěru, díky součinnosti všech zainteresovaných subjektů, se podařilo věc dotáhnout do zdárného konce,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková.

Projekt zahrnoval obnovu vybraných částí zámeckého areálu včetně jejich interiérů. Jedná se o část starého gotického hradu, jižní křídlo, kapli Všech svatých, část renesančního křídla, sklepy starého hradu a hospodářskou budovu bývalého zámeckého pivovaru.

Nové prohlídkové trasy

„Veřejnost se může těšit nejenom na zrevitalizované interiéry, ale také na zrestaurované historické předměty a na úpravy v exteriéru. Všechny tyto novinky jistě přivítají nejenom návštěvníci, ale také filmaři. Zámek Telč dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější a nejvyhledávanější natáčecí lokality,“ připomněl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Objekt si zahrál mimo jiné v mnoha pohádkách, například Pyšné princezně.

Nové prohlídkové trasy dovedou návštěvníky do expozice Zámecké muzeum, která mapuje méně známou historii města a zámku. Část se věnuje rodu Zachariáše z Hradce, jenž se v šestnáctém století zasloužil o rozmach Telče. Mimo jiné nechal tamní hrad přestavět na renesanční zámek. Na návštěvníky shlíží z obrazu, který byl namalován až po šlechticově smrti a dlouho se považoval za ztracený. Objeven byl nedávno v muzeu ve Slavonicích, které ho do telčského zámku zapůjčilo.

„Náměstí Telče ve spojení se zámkem jsou příkladem překrásné renesance. Zachariáš z Hradce, který to vytvořil, byl génius. Vždycky říkám, že bych byl rád, kdyby se probudil a přišel nám buď vynadat, nebo říct, že to děláme dobře. Ale myslím, že by nás spíš pochválil,“ podotýká kastelán Bohumil Norek.

Poklady za oponou

V nově zpřístupněném depozitáři v někdejším zámeckém pivovaru se nachází expozice Poklady za oponou. Přibližuje restaurování a ochranu památkově cenných předmětů, rukama restaurátorů jich prošlo během rekonstrukce na čtyři sta. K takovým pokladům patří třeba renesanční křeslo s tajným mechanismem, díky němuž je možné sedícího člověka uvěznit. Vznikla replika, aby si zájemci mohli zařízení sami na sobě vyzkoušet.

Bývalá černá kuchyně dnes slouží návštěvnickému centru. Velkým překvapením pro památkáře byl nález renesanční nástěnné malby jelena v životní velikosti v kuchyňské přípravně. Ze zdi byla sejmuta, počítá se s jejím vystavením. Zaniklé malby vyzdvihly restaurátoři také v arkádách směřujících do zahrady, kde došlo k obnovení původní sítě cest a znovu funkční je i kašna.

Návrat návštěvníků

V letech před rekonstrukcí zámek v Telči navštěvovalo i sto tisíc lidí za sezonu. „Během omezeného provozu za rekonstrukce chodilo kolem čtyřiceti tisíc návštěvníků, byla to i doba covidu. Byli bychom velmi rádi, kdyby se nám číslo vrátilo ke sto tisícům,“ přeje si ředitelka Národního památkového ústavu.

Veřejnost se poprvé do zrekonstruovaného zámku podívá 28. července, návštěvníky sem během léta zavede také festival Prázdniny v Telči. Na zámeckém nádvoří zahrají Druhá tráva a Bratři Ebenové, Vladimír Javorský nebo Ondřej Havelka a jeho Melody Makers.

  • Na místě zámku původně stával gotický hrad vystavěný pány z Hradce v druhé polovině čtrnáctého století. O architektonickou přestavbu středověkého hradu na renesanční sídlo se zasloužil vzdělaný velmož Zachariáš z Hradce. Stavební úpravy se uskutečnily pod dohledem italských mistrů.
  • Neporušenou renesanční podobu si zámek zachoval jako jeden z mála až do dnešních dnů, za což vděčí i následným majitelům. Telč prošel rukama Slavatů, Lichtenštejnů z Kastelkornu a nakonec skončil u Podstatských z Lichtenštejna.
  • Po konfiskaci po konci druhé světové války byl zámek prohlášen za státní kulturní majetek. Součástí areálu se stal přírodně krajinářský park. V současné době je ve správě Národního památkového ústavu.
  • Zámecký areál byl v roce 1958 prohlášen kulturní památkou a v roce 1995 se stal národní kulturní památkou. Od devadesátých let je zámek spolu s historickým centrem Telče zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...