Zemřel nositel Nobelovy ceny za literaturu Vargas Llosa

Nahrávám video

Ve věku 89 let zemřel peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Podle agentury AP to v neděli oznámil syn velikána latinskoamerické literatury, který je autorem oceňovaných románů jako Město a psi nebo Kozlova slavnost. Potomci spisovatele oznámili, že jejich otec bude zpopelněn a nebude se konat žádné veřejné poslední rozloučení.

„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že náš otec Mario Vargas Llosa dnes pokojně zesnul v Limě, obklopen rodinou,“ stojí v oznámení, pod které se podepsaly spisovatelovy děti Álvaro, Gonzalo a Morgana a které zveřejnily na síti X na účtu Álvara Vargase Llosy, který byl i známým politickým komentátorem.

„Jeho odchod zarmoutí jeho příbuzné, přátele a jeho čtenáře po celém světě, ale my doufáme, že tak jako my naleznou útěchu ve skutečnosti, že se těšil z dlouhého, dobrodružného a plodného života a zanechává za sebou dílo, které ho přežije,“ dodali potomci romanopisce a esejisty, který dostal Nobelovu cenu za literaturu před patnácti lety.

Mezi další známá díla Vargase Llosy patří Tetička Julie a zneuznaný génius, Smrt v Andách nebo Válka na konci světa.

Nahrávám video

Vargas Llosa, který se postupně stal konzervativcem, se často vyjadřoval k politice a v roce 1990 dokonce kandidoval na prezidenta. Ve druhém kole hlasování ho tehdy porazil Alberto Fujimori, který vládl v devadesátých letech tvrdou rukou a později byl odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv. Po tomto neúspěšném politickém angažmá Llosa odjel do jazykově i kulturně spřízněného Španělska, kde získal v roce 1993 občanství.

Vyrůstal v Bolívii i v Peru

Llosa se narodil 28. března 1936 v Arequipě na jihu Peru ve středostavovské rodině. Byl vychováván matkou a prarodiči z matčiny strany v Bolívii a poté v Peru. Po studiu na vojenské akademii v Limě získal titul z literatury a podnikl první kroky v žurnalistice.

V roce 1959 se přestěhoval do Paříže, kde strávil několik „rozhodujících let“, jak později napsal v jedné předmluvě. Právě v hlavním městě Francie vznikly jeho první romány. Ve městě, kde pracoval jako překladatel, učitel španělštiny a novinář v agentuře AFP, se také oženil se svou o deset let starší vzdálenou tetou Julií Urquidiovou, která autora později inspirovala k napsání už zmíněné knihy Tetička Julie a zneuznaný génius.

O několik let později se s ní rozešel a oženil se se svou sestřenicí a neteří své bývalé ženy Patricií Llosoovou, s níž měl tři děti a zůstal s ní padesát let.

Velký ohlas měl již jeho první román Město a psi (1963), kde trochu autobiograficky popsal dospívání chlapců na vojenské škole, kam ho poslal jeho otec ve čtrnácti letech. Ještě více ho proslavil Zelený dům z roku 1966. V tomto díle se mu podařilo popisem všední reality mistrně zachytit lidský úděl jako takový. Do tohoto románu se promítla i jeho cesta po Amazonském pralese.

V 70. letech se svými dalšími díly již stal literární celebritou a v druhé polovině dekády byl předsedou mezinárodního PEN klubu. V roce 1994 mu bylo uděleno nejprestižnější ocenění španělsky psané literatury – Cervantesova cena. Vargas Llosa napsal více než třicet románů, dramat a esejů.

V bývalém Československu v 70. letech nesměla být spisovatelova díla překládána kvůli kritice invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Jako předseda Mezinárodního PEN klubu Vargas Llosa také podpořil československé disidenty a Chartu 77. Po sametové revoluci z roku 1989 navštívil Prahu, kde se setkal i s prezidentem Václavem Havlem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...