Zemřel René Roubíček, který se řadil k otcům moderního sklářského umění

Nahrávám video

Ve věku 96 let zemřel 29. dubna významný sklářský výtvarník René Roubíček. ČTK to s odvoláním na rodinu sdělila ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea (UPM) Helena Koenigsmarková. Roubíček patřil k otcům moderního sklářského umění. Jeho vizionářský styl okouzlil tři generace tvůrců a milovníků skla z celého světa. Roubíček významně přispěl k tomu, že se sklo začalo používat jako materiál ve volné sochařské tvorbě. Se sklem spojil i novou dimenzi - volný prostor.

René Roubíček byl umělec, který ve druhé polovině 20. století zásadně posunul vnímání a využití skla jako plnohodnotného sochařského materiálu, řekl vedoucí sbírek skla, keramiky a porcelánu UPM Milan Hlaveš.

Zároveň se podle něj stal spolutvůrcem fenoménu, na jehož vzniku se ve světovém kontextu podíleli čeští výtvarníci. „Originálně při tom využíval tu nejpřirozenější možnost zpracování skla: přímou součinnost s mistry skláři při improvizaci na sklářské huti,“ uvedl kurátor.

Roubíček ovlivnil podobu přelomové české expozice na výstavě Expo 58 v Bruselu

Roubíček začal společně se Stanislavem Libenským, Josefem Hospodkou a dalšími souputníky po druhé světové válce naplňovat v severních Čechách, které museli v rámci odsunu opustit němečtí skláři, vlastní představu o uměleckém skle.

Svými pozdějšími rozměrnými realizacemi a objekty podstatně ovlivnil podobu přelomové české expozice na výstavě Expo 58 v Bruselu a následujících světových výstav v Montrealu 1967 a Ósace 1970 a sklidil za to mezinárodní uznání.

Vývoj jeho skla vedl od komorních objektů ke sloupům volně inspirovaným přírodou, přes monumentální sestavy štíhlých prutů na kovových konstrukcích, foukané lidské hlavy a části ženských těl nebo oblíbené klarinety až po hry se skleněnými zlomky lepenými na tabulové sklo a zpět k manipulaci s tekutě vláčným horkým skleněným materiálem.

Plastika Skleněný mrak výtvarníka René Roubíčka v československém pavilonu na Expo 70 v japonské Ósace
Zdroj: ČTK/Jiří Finda

Součástí jeho tvorby bylo od konce 60. let navrhování svítidel. Zdobí mnohé veřejné prostory včetně několika českých velvyslanectví nebo například vstup do hotelu Thermal v Karlových Varech. Designérsky spolupracoval se sklárnou Moser, firmou Preciosa a Lasvit.

  • René Roubíček se narodil 23. ledna 1922 v Praze, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Vyučoval na odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově, po angažmá v několika sklářských podnicích byl od poloviny 60. let na volné noze.

Roubíček byl uveden do Síně slávy českého designu a byl nositelem mnoha dalších ocenění. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze má podle Hlaveše nejucelenější sbírku jeho artefaktů od počátků tvorby po nedávnou dobu. Pro zrekonstruovanou budovu muzea vytvořil rozměrné svítidlo, jež dominuje jednomu z historických sálů.

Roubíček se v 60. letech stal poručníkem budoucího designéra Bořka Šípka, který v jeho rodině vyrůstal poté, co osiřel, a vždy na něj vzpomínal. Významnou sklářskou umělkyní byla také jeho žena Miluše Roubíčková, která zemřela v roce 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...