Zemřela Eva Zaoralová. Filmová publicistka, která pomohla navrátit prestiž karlovarskému festivalu

Nahrávám video

Ve čtvrtek, ve věku 89 let, zemřela filmová publicistka Eva Zaoralová. Spojena je především s filmovým festivalem v Karlových Varech, dnes prestižní tuzemskou přehlídku pomohla budovat a vést od porevolučních začátků.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech začínal po válce jako první mezinárodní filmová přehlídka v Evropě. Dramaturgii festivalu ale do značné míry ovlivnil politický režim a po sametové revoluci bezradnost. V roce 1994 se Eva Zaoralová společně s Jiřím Bartoškou zapojila do úsilí o obnovení prestiže této filmové události.

„Lákalo mě to, protože konečně jsem mohla začít dělat něco podle svého výběru, nikoho tak dalece neposlouchat. Pomalu jsem se to učila, vůbec jsem nevěděla, jak se filmy shání nebo jak se vybírají,“ popisovala Eva Zaoralová první zkušenosti ve vedení festivalu.

„Dobře odvedená práce“

Nový tým odmítal přehlídku přestěhovat do hlavního města a také prosadil, aby se festival kategorie A (stejné zařazení mají například Cannes, Benátky či Berlinale) konal každoročně. Do konce osmdesátých let totiž bylo zvykem, že se konání střídalo ob rok s přehlídkou v Moskvě. A s prestiží se začaly vracet i filmové hvězdy.

„Já jsem o Evě věděl, že je filmová teoretička, a ona o mně věděla asi jenom tolik, že točím filmy, na které ona moc nechodí,“ vzpomínal na začátky nové éry přehlídky Bartoška. Eva Zaoralová se stala uměleckou ředitelkou, vliv na podobu programu měla i po odchodu do „penze“, od roku 2011 totiž nadále působila jako umělecká poradkyně festivalu.

Jiří Bartoška a Eva Zaoralová na tiskové konferenci k festivalu v roce 1999
Zdroj: ČTK/Judita Thomová-Mauerová

Ve funkci ji vystřídal Karel Och, který o své předchůdkyni u příležitosti udělení ceny od ministerstva kultury řekl: „Na vystižení její kariéry se nejlépe hodí citát mého oblíbeného italského režiséra Elia Petriho, že to jediné, co skutečně přetrvá veškeré režimy a veškeré okolnosti, je dobře odvedená práce.“

Fellinimu psala, Antonionimu tlumočila

K filmu se prý Eva Zaoralová dostala trošku bokem. Studovala totiž jazyky, ale už na vysoké škole chodila se studentem filmové fakulty Ivo Hepnarem (pozdji se stal jejím manželem), díky němuž navštěvovala projekce snímků, které se v kinech nepromítaly. Tak začala její láska k italskému neorealismu, k dílům Roberta Rosseliniho, Luchina Viscontiho a později i Felliniho a Antonioniho tvorbě.

Pokud by jí po smrti měli promítat film o jejím životě, za režiséra by si prý vybrala právě Felliniho, fabulovala v roce 2003 v pořadu Na plovárně. Italskému filmaři dokonce kdysi po zhlédnutí dramatu Silnice napsala dopis. Odepsal jí: „Milá slečno, potěšilo mě to, až přijedete do Říma, tak se ozvěte. Nikdy jsem to ale neudělala,“ litovala. Přeložila ale třeba životopis, který o Federicu Fellinim napsal Tullio Kezich.

Dalšímu svému oblíbenému režisérovi – Michelangelu Antonionimu – tlumočila, když v polovině šedesátých let přijel do Prahy. Později přiznala, že setkání s ním přispělo k tomu, proč nenašla odvahu osobně vyhledat Felliniho. „Antonioni se mi jako člověk jevil podstatně odlišný od toho, co jsem si vysnila,“ prozradila o setkání s jedním ze svých idolů v pořadu Krásný ztráty. 

Eva Zaoralová vedle Václava Havla a Antonia Banderase při zakončení 44. ročníku
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Jako filmová kritička a publicistka se zasloužila o popularizaci především právě italské a francouzské filmové tvorby. Knižně či časopisecky vyšly desítky jejích překladů z francouzštiny a italštiny, autorských článků a publikací. Od roku 1968 pracovala v odborném filmovém časopisu Film a doba, na jehož vydávání se podílela i po revoluci. Několik let přednášela filmovou historii na pražské FAMU.

Všechno už tady bylo?

Evu Zaoralovou podle jejích slov příliš neoslovovaly tituly, jejichž smyslem je jen „třeskutá zábava“. Za svůj život zhlédla stovky snímků, mimo jiné jako porotkyně mnoha festivalů, včetně těch nejprestižnějších. „Máte pocit, že už tady všechno bylo. Člověk nakonec ocení už jen ten film, kterým je překvapen,“ přiznala v pořadu Na plovárně.

V rozhovoru mluvila také o tom, jestli může kritik rozumět mladším generacím filmařů: „Například Trainspotting pro mě není takovým zážitkem, na druhou stranu, kdybych se poddávala pocitu, že tohle už pro mě není, tak bych nemohla dělat tu práci, kterou dělám. Snažím se naslouchat tomu, co říkají mladí, a poněvadž mám hodně mladých spolupracovníků, tak to není problém.“

Ambici točit filmy nebo v nich hrát ale prý sama nikdy neměla. „Uvědomuju si, jak je to těžké. Mně stačí se na filmy dívat a moci je posuzovat. Jsem ráda, když názor, který mám já, mají i jiní lidé, jejichž úsudku si vážím, a někdy jsem zklamaná, když to jde vedle, což se samozřejmě také člověku stane,“ uvedla.

Ocenili ji v Česku i v Cannes

Ve svém oboru byla mezinárodně respektovaná, o čemž svědčí mimo jiné plaketa z festivalu v Cannes za dlouholetou žurnalistickou činnost. Francouzská vláda Zaoralové udělila vyznamenání Rytíř Řádu umění a literatury, obdržela taktéž medaili českého ministerstva kultury za zásluhy o kulturu.

Cenou za umělecký přínos na ni pamatoval před lety i karlovarský filmový festival a letos získala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...