Zemřela nobelistka Alice Munroová. Čtenáře přesvědčila, že povídka není jen nácvik románu

Ve věku 92 let zemřela kanadská spisovatelka Alice Munroová. Literátka, označována za Čechova z Ontaria, za své povídky obdržela v roce 2013 Nobelovu cenu za literaturu. Čtenářům i kritikům ukazovala, že kratší literární texty dovedou být svou hloubkou stejně plnohodnotné jako romány.

Alice Munroová psala o obyčejných lidech jasně a v duchu realismu. Za to si vysloužila přirovnání k ruskému spisovateli Antonu Čechovovi, a to i od Švédské akademie při udělení Nobelovy ceny. Obrazy každodenních událostí, z nichž ale vyvstávají existenciální otázky, zasazovala do kulis pro ni dobře známého venkovského života v Ontariu.

Hlavními postavami jejich příběhů jsou dívky a ženy. Vedou zdánlivě nevýjimečný život, ale potýkají se s různými strastmi, od sexuálního zneužívání a dusivých manželství až po potlačovanou lásku a útrapy stárnutí.

Zpravidla nepředstavují feministický ideál, neoplývají zrovna pronikavým intelektem, jsou možná zarputilé nebo uzavřené, ale vždycky v sobě najdou vnitřní sílu vzdorovat náhodám či osudu. Munroová je líčí s pochopením a s jemnou ironií.

Povídky, které vystačí na román

Po obdržení Nobelovy ceny kanadská literátka vyjádřila naději, že toto ocenění „lidi přiměje vnímat povídku jako důležité umění, ne jen jako něco, s čím si člověk hraje, dokud nenapíše román“.

I ten měla v úmyslu původně napsat, ale jako matka v domácnosti se třemi dětmi prý nikdy nenašla potřebný čas. Munroová se narodila a dospívala v městečku Wingham v Ontariu, v této kanadské provincii prožila také velkou část dospělého života. Její první zveřejněnou prací byla povídka, kterou jí v osmnácti letech publikovali ve studentském literárním časopise. V roce 1968 jí vyšla debutová kniha Dance of the Happy Shades (Tanec šťastných stínů).

Kromě Nobelovy ceny z roku 2013 byla Munroová držitelkou mnoha literárních ocenění, mimo jiné mezinárodní Man Bookerovy ceny. Tu obdržela v roce 2009, mezi finalisty byl tehdy i český spisovatel Arnošt Lustig. „V každé její povídce je tolik hloubky, moudrosti a přesnosti jako ve všech románech, které většina romanopisců napíše za celý život. Číst Alici Munroovou znamená dozvědět se něco, co vás předtím nikdy nenapadlo,“ uvedla tehdy porota k tvorbě vítězky.

Filmová předloha pro Almodóvara

Texty Alice Munroové znají i čeští čtenáři, v překladu vyšly knihy Příliš mnoho štěstí nebo Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel. Některé její povídky se staly předlohou pro zfilmování. Dvě nominace na Oscara získala adaptace Daleko od ní režisérky Sarah Polleyová, Pedro Almodóvar zase v předloze od Munroové našel námět pro film Julieta.

Alice Munroová se vyhýbala publicitě a jen zřídka poskytovala rozhovory. Ze zdravotních důvodů se osobně nezúčastnila ani předávání Nobelových cen v prosinci 2013, cenu za ni převzala její dcera. Spisovatelka zemřela v pečovatelském domě v provincii Ontario, podle listu The Globe and Mail, který informaci o autorčině úmrtí s odkazem na její rodinu zveřejnil, nejméně poslední desetiletí trpěla demencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...