Tomáš Garrigue Masaryk je bezesporu nejskloňovanějším jménem stých oslav založení Československa. V jeho stínu přitom zůstává osobnost, která má na vznik státu stejně velký podíl. Ženu prvního československého prezidenta nově představuje kniha Lenky Slívové a dokumentární drama Josefa Císařovského.
Charlotta Garrigue Masaryková zásadně formovala klíčové názory prvního československého prezidenta. To ona mu vštípila přesvědčení sloužit vlasti, a zasadila se například také o to, aby v první československé ústavě měly ženy stejné postavení jako muži.
Osobnost první dámy přibližuje nová kniha Lenky Slívové „Charlotta: Žena T.G.M.“ a dokument Josefa Císařovského „Poslední Slovo Charlotty Masarykové,“ který v úterý večer uvedla ČT2. Film, který představuje Masarykovy jako lidi z masa a kostí, přináší také autentické svědectví pravnučky Charlotty Kotíkové.
Odpůrkyně otroctví a klavíristka
Charlotta G. Masaryková se narodila v americkém Brooklynu v roce 1850. Její otec byl bohatý americký obchodník, který pocházel ze staré jihofrancouzské hugenotské rodiny. Jednalo se o ženu s hlubokým sociálním cítěním, která patřila ke stoupencům zrušení otroctví černochů. Mnohé z nich přitom sama učila číst a psát.
Charlotta se mimo jiné zajímala o filozofii, výtvarné umění a hudbu. Kvůli lásce ke hře na klavír pobývala v Lipsku. Tam také v roce 1876 potkala Tomáše Masaryka, se kterým se záhy spřátelili a v roce 1878 vzali.
Po svatbě manželský pár pobýval v malém a nuzném bytě ve Vídni. Během krátké doby se jim narodily dvě děti a Charlotta kvůli neustálé únavě onemocněla nervovou slabostí.
Klid ale nečekal matku celkem pěti potomků ani v Praze. Autorka knihy o Charlottě Masarykové Lenka Slívová napočítala devět různých adres, kam se rodina přestěhovala.
Čtvrtou adresou Masarykových se stal dům ve Školské ulici, kde Tomáš Garrigue Masaryk údajně odrodil jedno ze svých dětí. „Charlotta začala rodit a jediný, kdo byl přítomen, byl právě Masaryk. Bohužel dcera Eleonora po čtyřech měsících umírá,“ řekla Lenka Slívová.
Manželova opora
V době, kdy rodina bydlela právě ve Školské ulici, Masaryk vstoupil výrazně do politiky a Charlotta zůstala na rodinu sama. Manželovi, který byl v neustálém sporu s veřejným míněním, přitom zůstávala stále oporou. A byla to také Charlotta, kdo Masaryka přesvědčil, aby zemi trvale neopouštěl a pokračoval v prosazování české myšlenky.
Nejtěžší chvíle svého života pak Charlotta Masaryková prožila v období první světové války. Její manžel odešel s dcerou Olgou do exilu. Alice byla ve vězení, Jan na haličské frontě a syn Herbert umíral na skvrnitý tyfus. Samotná Charlotta v té době byla v hledáčku rakousko-uherských úřadů. Musela chodit na výslechy a nesměla opustit Prahu.
Když se její manžel vrátil jako prezident osvoboditel, byla už tělesně i psychicky vyčerpaná. Zemřela o pět let později jako první dáma země, která by bez její podpory zřejmě nevznikla.
