Zlatého lva v Benátkách nakrmí Marilyn Monroe či Aronofsky. Česká produkce ho pozoruje zpovzdálí

V Benátkách začíná nejstarší filmová přehlídka na světě. Chybět na ní nebudou ani zástupci české kinematografie, tuzemských stop je tentokrát ve festivalovém programu více, byť žádné v hlavní soutěži. Na červený koberec se chystají i hollywoodské hvězdy. Benátská přehlídka chce připomenout ale také filmaře, kteří přijet nemohou, protože čelí perzekuci či válce.

Ostrov Lido bude filmem žít do 10. září, kdy z třiadvaceti snímků vybere nového laureáta Zlatého lva. K nejočekávanějším premiérám hlavní soutěže patří životopis Marilyn Monroeové od novozélandského režiséra Andrewa Dominika. Hollywoodskou femme fatale se ve snímku Blonde stala Ana de Armasová.

Darren Aronofsky promítne novinku The Whale o morbidně obézním muži, který se pokouší navázat vztah se svou odcizenou dospívající dcerou. Britka Joanna Hoggová chce porotu v čele s herečkou Julianne Mooreovou přesvědčit duchařským příběhem, v němž se matka v podání Tildy Swintonové musí postavit v rodinném sídle pohřbeným tajemstvím.

Martin McDonagh se v soutěžním dramatu z odlehlého irského ostrova pokouší zjistit, proč se rozpadlo přátelství Colina Farrella a Brendana Gleesona. Domácí kinematografii zastoupí Luca Guadagnino, v dramatu Bones & All sleduje mladou ženu na okraji společnosti.

České stopy jsou početné

Do hlavní soutěže se dostaly také filmy z Íránu, Argentiny či Japonska. Česká kinematografie nenavázala letos na úspěch Václava Marhoula, který v roce 2019 díky Nabarvenému ptáčeti vrátil po čtvrtstoletí český film do hlavní soutěže. Dva snímky natočené v české koprodukci byly ale vybrány do soutěžní sekce Horizonty.

Slovenský tvůrce Michal Blaško uvede svůj celovečerní debut Oběť. Tou je v dramatu zdánlivě čtrnáctiletý Ukrajinec, kterého údajně bezdůvodně napadli Romové z maloměsta, kde všichni žijí. Druhý ze soutěžních filmů – Obzor rumunského režiséra a scenáristy Mihaie Mincana – vychází ze skutečného příběhu. Vypráví o muži, který se pokusil dostat přes Atlantik jako černý pasažér na lodi.

Do sekce Venice Immersive, kde jsou díla využívající prvky virtuální reality, byl zařazen český animovaný film Tmání. Režisér Ondřej Moravec zavede diváky prý přímo do své hlavy, aby jim přiblížil život s depresí.

Podle scénáře Češky Kláry Vlasákové vznikla Běžná selhání. „Feministickou dystopii“ s Taťjanou Medveckou či Vicou Kerekes v hlavních rolích natočila rumunsko-maďarská tvůrkyně Cristina Grosanová. Téměř pravidlem se už stalo promítání československého filmu v sekci věnované restaurovaným titulům. Letos benátské publikum zhlédne trezorové Ucho.

Koberec pro Hollywood, protest za Panahího

Z Hollywoodu na červený koberec v Benátkách zamířili Penélope Cruzová, Cate Blanchettová, Willem Dafoe či Catherine Deneuveová, která obdrží Zlatého lva za kariéru. Britský idol Harry Styles doprovodí svou partnerku, také herečku Olivii Wildeovou. V Benátkách ale mimo soutěž představí jako režisérka psychothriller Don't Worry Darling.

Letošní ročník pamatuje i na zástupce filmové branže, kteří do Benátek přijet nemohou. Vedení festivalu vyzvalo filmaře a další osobnosti, aby se připojili k protestu před promítáním soutěžního snímku Džafara Panahího. Íránský tvůrce byl nedávno uvězněn na šest let, aby si odpykal dřívější podmínečný trest za šíření protivládní propagandy. Jeden den věnuje festival podpoře Ukrajiny, za účasti ukrajinských filmařů, umělců a představitelů tamního filmového průmyslu.

Útlak a nesvoboda nejsou pro benátský festival vzdálené téma. Zahájily sice letos devětasedmdesátý ročník, od založení ale uplynulo rovných devadesát let. Oslavy jsou ovšem rozpačité, začátky slavného festivalu jsou totiž spojeny s fašismem. Zakladatel přehlídky, hrabě Giuseppe Volpi di Misurata, byl ministrem financí ve vládě diktátora Benita Mussoliniho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...