Zprávy z Cannes: Chlad i obleva přichází z Východu

Těsně před víkendem se v hlavní soutěži festivalu v Cannes představily dva zajímavé snímky z Východu: Jak ruský, tak polský film s sebou nese podpis výrazné režisérské osobnosti – Kirilla Serebrennikova a Pawła Pawlikowského. A oba jejich snímky kromě lokace na východ od Západu spojuje černobílé provedení, hudba jako důležitý prvek a příběh o svobodě z dob komunistického režimu.

Rus Kirill Serebrennikov svůj nový film Léto (Leto) nepředstavil osobně. Jako otevřený kritik Kremlu nemohl do Cannes přijet, protože je momentálně v domácím vězení po sporném obvinění z korupce. Jeho nový film není tak ostře kritický k současné ruské společnosti, jako byl předchozí snímek Mučedník, ale stále nese kritický tón pro nemožnost svobodně se vyjádřit.

Léto se odehrává v Leningradě na počátku osmdesátých let, za éry Leonida Iljiče Brežněva a v předperestrojkovém období. Vypráví o milostném trojúhelníku dvou hudebníků Viktora Coje a Mikea Naumenka a ženy mezi nimi.

Filmový příběh vznikl podle pamětí Naumenkovy manželky Natalie, ve filmu pojmenované Nataša. Viktor Coj se stal idolem tehdejší mládeže a Michael Naumenko přiváděl rock a blues rock do Sovětského svazu. Stali se zástupci generace odsouzené k záhubě, jejich zápas s hudbou, s režimem i s osobním životem zakončila předčasná smrt.

Nebyl by to mnohoznačný Serebrennikov, aby do podtextu nedal spodní tón: režimu podle něho může způsobit velké problémy, když se samovolně uvolní nevybouřené emoce, nastřádané kvůli příkazům, zákazům a cenzuře.

Ve filmu není zbytečná scéna. Všechno je v jednotlivých sekvencích intenzivně nahuštěno – napětí, dialogy, hudba. Režisér míchá žánry: z životopisného filmu a melodramatu odskakuje do divokých videoklipů s těžkou hudbou i barevným obrazem, kde je vše jinak, než se předpokládá, teče v nich krev a zpívá se anglicky a kriticky.

Studená válka z Polska

Polský film Studená válka (Zimna Wojna) věnoval režisér Paweł Pawlikowski svým rodičům, kteří měli podobně komplikovaný vztah jako hrdinové jeho příběhu. Jejich láska začíná v poválečném Polsku v roce 1949, kdy k moci nastupuje nový režim. Wiktor je pianista a dirigent, Zuzana zpěvačka a tanečnice. Potkají se při formování nového souboru lidových písní a tanců, který má podpořit budovatelský optimismus v zemi.

Když soubor začne měnit svůj repertoár v silně propagandistickou oslavu Stalina a komunismu, Wiktor chce využít příležitosti při návštěvě Berlína a emigrovat na Západ. Osudy obou postav se začnou odvíjet neuvěřitelnými cestami po celé Evropě, potkáváme je v Paříži, Jugoslávii, opět v Polsku.

Jeden malý vztah, který válcují velké dějiny, otázka vlastenectví a hledání domova. Film vyvolává spoustu otázek o emigraci nebo kolaboraci s režimem: Kdo víc trpí? Ten, kdo zůstal, nebo ten, kdo odešel? Je štěstí dělat věci s láskou, ale v nesvobodě, nebo být svobodný, ale bez lásky a bez domova? Pawlikowski ve svém černobílém filmu ukázal, že nic není černobílé.

Pro české filmaře je zařazení filmů Léto a Studená válka do canneské soutěže vzkazem, že jde natočit výborný a přitažlivý film o těžkých padesátých nebo o stojatých osmdesátých letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...