Žraloka, telata a holubici naložil Hirst do formaldehydu nejspíš až v roce 2017. Nejde o jeho raná díla, jak tvrdí

Britský výtvarník Damien Hirst patří ke kontroverzním současným umělcům. Odpůrce i zastánce získal mimo jiné vystavováním zvířat konzervovaných ve formaldehydu. Spojena jsou s Hirstovými začátky v devadesátých letech. Deník The Guardian ale tvrdí, že tři taková díla umělcova společnost antedatovala. Ve skutečnosti vznikla až v roce 2017.

Upravení datace se má týkat tří formaldehydových děl: Holubice zachycuje ptáka s roztaženými křídly jako by v letu. Pod názvem Kain a Abel se skrývala dvě telata postavená vedle sebe v oddělených boxech. A zjištění se týká i jednoho z Hirstových objektů se žralokem – v díle Myth Explored, Explained, Exploded ho rozřezal na tři části.

Všechny tyto objekty byly v posledních letech vystavovány v galeriích po celém světě jako příklady Hirstovy tvorby z devadesátých let, kdy získal Turnerovu cenu – prestižní ocenění ve světě výtvarného umění. Všechny tři však vytvořili Hirstovi spolupracovníci v dílně v Dudbridge v hrabství Gloucestershire v roce 2017.

Umění se neřídí normami, namítá Hirstova společnost

Hirstova společnost Science Ltd na otázky The Guardian uvedla, že datum, které umělec svým formaldehydovým dílům přiřazuje, nepředstavuje datum jejich vzniku.

„Formaldehydová díla jsou konceptuálními uměleckými díly a datum, které jim Damien Hirst přisuzuje, je datem vzniku díla. Na otázku, co je v konceptuálním umění důležité, odpověděl v průběhu let jasně: není to fyzické zhotovení objektu nebo obnova jeho částí, ale spíše záměr a myšlenka, která za dílem stojí,“ vysvětlila společnost.

Hirstovi právníci později upřesnili, že „datování uměleckých děl, a zejména konceptuálních uměleckých děl, se neřídí žádnou oborovou normou“. A dodali, že umělci mají plné právo být v datování své tvorby nedůslední.

Zvířata ve formaldehydu od Damiena Hirsta
Zdroj: Reuters/Toby Melville

Nicméně přinejmenším jde o rozpor se zvyklostí. Guardian se obrátil na obchodníky s uměním, galeristy, odborníky a aukční síně, kteří v minulosti Hirstova díla vystavovali nebo prodávali. Všichni se prý shodli, že datum přidělené současnému uměleckému dílu obvykle označuje rok, kdy bylo fyzicky vytvořeno, nikoliv rok, kdy vzniklo.

Zdroje deníku The Guardian uvedly, že společnost Science dala svým zaměstnancům pokyn, ať sochy upraví tak, aby na nich byl vidět zub času a vypadaly, jakoby byly vytvořeny v devadesátých letech. Umělcovi právníci ale odmítli, že záměrem bylo prezentovat díla jako starší, než ve skutečnosti jsou. Úpravy vzbuzující dojem větší „opotřebovanosti“ byla prostě součástí „uměleckého procesu“.

Znamená jiný žralok jiné dílo?

Do debaty týkající se vztahu díla a času se Hirst dostal už v roce 2006. V souvislosti s dílem, které ho proslavilo – Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého ze (nejspíš opravdu) začátku devadesátých let. Představuje žraloka tygrovaného plovoucího v akváriu s formaldehydem. Hirst se majiteli díla, miliardáři Stevu Cohenovi, nabídl, že více než čtyřmetrovou parybu, která se začala rozkládat, vymění. To vedlo k diskusi, zda v tom případě půjde nadále o stále stejné dílo.

Damien Hirst před dílem Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého
Zdroj: Reuters/Toby Melville

„Je to velké dilema,“ řekl tehdy Hirst. „Umělci a restaurátoři mají různé názory na to, co je důležité, zda původní dílo, nebo původní záměr. Já pocházím z prostředí konceptuálního umění, takže si myslím, že by to měl být záměr. Je to stejné dílo. Ale to se bude ještě dlouho rozhodovat.“

Jenže, míní The Guardian, v případě tří zmíněných děl nejde o renovaci nebo reprodukci už dřívější tvorby. Otázka, zde byl Hirst dostatečně transparentní ohledně jejich původu, tak zůstává. Navíc zjištění zpochybňují dataci ostatní umělcovy tvorby.

Neexistuje totiž žádný „catalogue raisonné“, tedy ověřený soupis všech Hirstových děl, takže galerie či aukční síně se při dohledávání podrobností spoléhají na umělcovu společnost Science.

Damien Hirst není chudák upatlaný od barvy

Ready-made objekty, tedy vypreparovaná zvířata či třeba lékařské instrumentárium, je Hirstovou „obchodní značkou“. První samostatnou výstavu měl v roce 1991 v londýnské Woodstock Street Gallery. Tehdy poprvé přišel s obrazy, z nichž vzlétaly stovky tropických motýlů.

Za objevení Hirst vděčí reklamnímu magnátovi Charlesi Saatchimu. Sběratelé jsou ochotni za Hirstova díla sáhnout hodně hluboko do kapsy a umělec ví, jak prodat. Na aukci v londýnské Sotheby’s v roce 2008, „dva dny před vypuknutím finanční krize“, prodal díla za více než tři miliardy korun. V roce 2007 se prodalo za dvě miliardy korun jediné Hirstovo dílo – lidská lebka posázená více než osmi a půl tisícem diamantů.

„Spousta lidí je toho názoru, že umělec má být chudák upatlaný od barvy a v děravých džínách. Myslím, že jsem pomohl tohle pojetí změnit,“ prohlásil Hirst. Kritici mu vyčítají, že příliš spoléhá na dřívější komerční úspěch a v podstatě jen variuje vlastní díla. Označují ho také za morbidního. To Hirst odmítá, chce prý poukazovat na pomíjivost.

Lebka posázená diamanty od Damiena Hirsta
Zdroj: Reuters/Prudence Cuming Associates/Handout

Že by těžil jen z minulosti, popřel předloni, kdy deset tisíc svých obrazů složených z barevných puntíků propojil s nezaměnitelnými tokeny (Non-Fungible Tokens, NFT) a prodal je za dva tisíce dolarů za kus. Kupující si následně mohl zvolit, jestli si nechají dílo v digitální podobě, nebo ho vymění za fyzický obraz. Přes polovinu majitelů se rozhodlo pro první digitální verzi, odpovídající skutečné dílo pak Hirst osobně spálil v jedné z londýnských galerií.

„Tento projekt zkoumá hranice umění a měny – kdy se umění změní a stává se měnou a kdy se měna stává uměním. Není náhoda, že vlády používají umění na mincích a bankovkách. Dělají to proto, aby nám pomohly věřit v peníze. Bez umění je pro nás těžké věřit v cokoli,“ vysvětlil listu The Art Newspaper.

V Česku vystavoval v roce 2009 v pražské Galerii Rudolfinum. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...