Zvonkohra v Loretě si vzpomněla, že může měnit písně. Po více než sto letech zahraje jinak

Loretánská zvonkohra je během dne slyšet každou hodinu. Stroj nemá žádné elektronické prvky, proto ho musí dvakrát denně přijít natáhnout strážný. Je sestaven ze sedmadvaceti hrajících zvonů. Rozeznít je můžou dva na sobě nezávislé mechanismy.

První možností je tónový válec, na který se skládají lišty s tónovými palci. „Můžeme v podstatě zahrát tolik melodií, kolik se vejde na 64 taktovacích dob,“ upřesňuje loretánský regenschori Radek Rejšek. 

Změna prospěje i samotné zvonkohře

Díky náhradní sadě je tak možné „naprogramovat“ novou melodii. Ještě v polovině osmnáctého století byli Pražané zvyklí na obměnu zvonkohry několikrát do roka podle liturgických svátků. Přestala se měnit proto, že se časem zapomnělo, že Loreta může různé melodie hrát. A to přesto, že náhradní sada tónových lišt byla ukryta v truhle hned vedle stroje.   

„Změna je pozitivní i pro samotný mechanismus. Když byla sto let nastavená stále stejná melodie, namáhaly se stále stejné části a to není úplně žádoucí,“ doplňuje kurátorka Lorety Markéta Baštová. 

Píseň Maria Maria, nad sluce jasnější bude mít premiéru ve středu v 18 hodin. Zaryté příznivce současné melodie správci Lorety ujišťují, že píseň zůstává v záloze a je možno ji kdykoliv do stroje vrátit.  

Kromě automatického přehrávání lze zvonkohru obsluhovat i pomocí klaviatury. Zvonobijec Radek Rejšek tímto způsobem hraje každou neděli ve věži skladby starých mistrů nebo liturgické písně.