Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za loňský rok získali zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín a redaktorka Respektu Ivana Svobodová. Pořádající Společnost Ferdinanda Peroutky ocenila Dorazínovu schopnost přenést posluchače do Ukrajiny. I u Svobodové vypíchla její reportáže z válkou zmítané země.
Dorazín od roku 1990 pracuje v Českém rozhlase, s výjimkou šesti let na přelomu století, kdy působil v České televizi. V 90. letech byl zvláštním zpravodajem na Slovensku a v bývalé Jugoslávii. Na konci roku 2004 odjel do Varšavy, kde působil téměř pět let. Pak se vrátil na Balkán a také strávil několik měsíců v Libyi.
Od května 2013 byl zpravodajem v Rusku. V srpnu 2019 se vrátil do Polska. Ve druhé polovině ledna 2022 odjel z Varšavy na Ukrajinu. Byl tak přímo na místě, když Rusko před rokem podniklo na Ukrajinu novou invazi. Od loňského podzimu tam působí v nově zřízené pozici stálého zpravodaje.
„Martin Dorazín nám posluchačům již dlouhá léta poskytuje mimořádné zpravodajství nejen z krizových oblastí. Rozšiřuje naše obzory i poznání a podněcuje naši představivost naprosto plastickým obrazem událostí. Živým popisem dokáže posluchače mistrně a dokonale vtáhnout na místo dění. Odkrývá a rozkrývá nám svět, který se může zdát vzdálený a kterému nerozumíme. Vydává se za nás do míst, kterých se děsíme. Spolu s ním projíždíme napadenou zemí a prožíváme osudy a životy místních lidí,“ uvedla Kaslová.
Ivana Svobodová začínala svoji novinářskou dráhu v 90. letech v redakci Mladé fronty Dnes v Brně, poté se přestěhovala do pražské redakce. Pak následoval týdeník Týden a od roku 2010 působí v redakci Respektu. Věnuje se především politickému zpravodajství a reportážím.
„Na otázku, jestli se bála, když jela do války, odpovídá, že ani ne, když sledovala všechny ty lidi kolem sebe, ve vlacích, na ulicích, v domech, říkala si, když oni tady žijí, tak přece ona zvládne tam s nimi chvíli pobýt. Cítila k nim velký obdiv. V krytu, ve vlacích, na Donbase, v Charkově, ne, tam se nebála. Ale když se poprvé vracela z Ukrajiny, tak ve Lvově, na relativně nejbezpečnějším místě, ji přepadla panika po zprávách, že Rusové zaútočí z Běloruska. Říkala si, co tu děláš, máš doma syna a malinkého vnoučka. Ale na základně se příliš nebojí. Jako při všech svých reportážních cestách myslí hlavně na to, že je třeba podávat svědectví,“ okomentovala novinářka Libuše Koubská.
Novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky uděluje od roku 1995 Společnost Ferdinanda Peroutky, a to vždy u příležitosti výročí narození slavného prvorepublikového novináře a v exilu pak prvního šéfa československého vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Vyznamenaní by měli vykazovat vlastnosti, které zdobily Ferdinanda Peroutku – totiž naprostou bezúhonnost před zákonem i vlastním svědomím a vysokou mravní integritu, která vylučuje rozpor mezi slovy a činy. Dále musí být osobně odpovědní za společenské důsledky svého publicistického působení. Jejich profesní práce má mít mimořádnou úroveň násobenou precizností výrazových prostředků a krásou jazyka.
V minulém roce cenu získali redaktorka serveru HlídacíPes.org Tereza Engelová a redaktor České televize Martin Řezníček.
