Bomby na Plzeň. Před 75 lety se Spojenci pokusili odstavit Škodovku v rukou nacistů

Průmyslový komplex Škodových závodů patřil za druhé světové války do zbrojařské mašinerie nacistického Německa a jako takový představoval i terč amerického a britského letectva. K jednomu z nejpustošivějších bombardování plzeňské Škodovky došlo před pětasedmdesáti lety, 16. října 1944.

Třetí říše byla na podzim 1944 ve zřetelné defenzivě. Od východu se přes polská území přibližovala vojska Rudé armády, američtí a britští spojenci postupovali od jihu přes Itálii a po letním vylodění v Normandii vázali síly i na otevřené západní frontě.

Zbrojní průmysl se v těchto okolnostech pro nacistické velení jevil ještě o něco významnější a už druhým rokem na něj dohlížel efektivní manažer Albert Speer, který svedl zvyšovat jeho obrátky i na vrcholu bojů. A kola se pod jeho dozorem točila i v protektorátní Plzni.

Škodovy závody (za války začleněné do koncernu Hermann-Göring-Werke) se svou zbrojovkou, strojírnami a lokomotivkou platily za jednu z dílen nacistické válečné mašinerie – a logicky tedy i za terč spojeneckých bomb, které se zdejší výrobu opakovaně snažily vyřadit z provozu.

Město s dřevěnou milenkou

Kvůli Škodovce se Plzeň stala nejčastěji bombardovaným městem v rámci celého protektorátu a britskému či americkému náletu musela mezi lety 1939 a 1945 čelit hned dvanáctkrát, přičemž bezmála polovina těchto úderů proběhla už v prvních válečných letech (1940 a 1941) v režii britského královského letectva.

Nacisté, vědomí si hospodářského významu plzeňského průmyslového areálu, dokonce v polích na západ od Škodovky nechali vystavět atrapu, přezdívanou „dřevěná milenka“, která měla britské bombardéry zmást.

O její existenci spojenecké síly věděly díky domácímu odboji, neznalost českého terénu ale k tragickým omylům v cílení útoku přece jen vedla; jeden z neúspěšných náletů tak Škodovku zaměnil za nedalekou psychiatrickou léčebnu v Dobřanech.

První nálet, který zasáhl ocelárny, montovny i autodílny, uskutečnili Britové v půli května 1943 a v následujícím roce s blížící se frontou válečný letecký ruch nad městem ještě vzrostl, takže svou efektivitu muselo zvyšovat i německé protiletadlové dělostřelectvo – a kanony se vyráběly právě ve Škodovce.

Dělníci v Plzni zpracovali pro třetí říši tisíce tun oceli
Zdroj: Z knihy Práce je čest

„Práce na obnovení výroby v plném proudu“

Už v únoru 1944 došlo k bombovému útoku v americké režii, ale přestože se ho zúčastnilo hned šestatřicet bombardérů, nezanechal za sebou ve městě větší škody – s výjimkou zničeného vysokého napětí. Ničivou sílu daly západočeské metropoli americké létající pevnosti B-17 poznat 16. října 1944.

Na Škodovku a přilehlou dělnickou čtvrť Karlov krátce před polednem zaútočilo pětašedesát letadel B-17 a spustilo hned dvaatřicet pum. Zničily lokomotivku a poničily elektrárnu, technické zázemí ale nikoliv. Dobové hlášení tak konstatovalo: „Škody na budovách a střechách jsou značné. Naproti tomu škody na strojích jsou nepatrné. Práce na obnovení výroby jsou v plném proudu.“

Bomby ale především nedopadaly jen na průmyslový areál, ale sypaly se i na plzeňský pivovar, hlavní nádraží a obytné čtvrti Roudná, Skvrňany a Lochotín. O život přišla třicítka lidí.

Škodovy závody v Plzni platily za jednu z největších zbrojních továren třetí říše
Zdroj: Z knihy Práce je čest

Panorama zkázy

Nejpustošivější úder, o kterém pamětníci mluvili jako o válečném infernu, se konal o půl roku později, v dubnu 1945. Spojenecké letouny na město svrhly desítky tun trhavých a zápalných bomb, a protože byl cílem bombardování i železniční uzel, úder se nevyhnul městské zástavě. Počty mrtvých civilistů dosahovaly stovek.

„Stupňující se protiletadlová palba u mne vyvolala pocit mrazivého pekla. Vyčerpaný a smířený s osudem jsem sledoval panorama zkázy,“ vzpomínal později pilot David C. Lustig, který se účastnil i posledního leteckého bombardování Plzně.

K němu došlo 25. dubna 1945 a zdejší výrobu definitivně zastavilo. Stalo se tak ale už ve chvíli, kdy by plzeňské zbrojení konec válečných bojů nezvrátilo. Třetí říše padla o necelých čtrnáct dní později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 3 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...