Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Ve sklenících se běžně vyskytuje celá řada škůdců. Tradičním způsobem jejich regulace jsou chemické postřiky, souhrnně označované jako pesticidy. Spektrum účinných látek je však omezené a jejich používání podléhá přísné legislativě i kontrole z hlediska dopadů na životní prostředí a zdraví člověka. Dlouhodobým problémem chemické ochrany je navíc vznik rezistence škůdců vůči používaným látkám.

Dravá slunéčka představují přirozený a cílený způsob regulace škůdců. „Červce aktivně vyhledávají a požírají jak larvy, tak dospělí jedinci. Z hlediska účinnosti jsou klíčové zejména larvy, které jsou velmi žravé a často bývají maskované bělavým voskovým povlakem, čímž připomínají samotné červce,“ vysvětlili odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity na webu.

Samice dravého slunéčka podle vědců kladou vajíčka přímo do snůšek červců, aby měly larvy potravu v dosahu. Larva slunéčka zkonzumuje více než 250 červců, nepohrdne ani mšicemi. Poté se zakuklí a dospělci se líhnou zhruba za deset dnů, žijí až dva měsíce.

V ideálním případě se ve skleníku vytvoří stabilní populace slunéček, která se bude dále rozmnožovat a zajistí dlouhodobou kontrolu škůdců bez nutnosti opakovaných zásahů. Úspěch ale závisí na podmínkách ve skleníku, zejména na teplotě, která nesmí dlouhodobě klesat pod šestnáct stupňů Celsia

Přechod na biologickou ochranu však přináší i nové výzvy. „Dosavadní chemické zásahy totiž potlačovaly i další škůdce, jako jsou svilušky, třásněnky, molice nebo mšice. Po jejich omezení se tak mohou tyto druhy více rozšířit a bude nutné zapojit další specializované predátory,“ uvedla odborná pracovnice Hana Ondrušková.

Botanická zahrada se podle ní připojuje k moderním trendům v ochraně rostlin, které kladou důraz na ekologii a dlouhodobou rovnováhu.