Byly to tři roky režimu a disciplíny, vzpomíná pamětník na Baťovu školu práce

Nahrávám video

Osm hodin ve škole a v práci, osm hodin zábavy, osm hodin spánku. Na těchto principech začala před sto lety ve Zlíně fungovat Baťova škola práce. Obuvnická firma si v ní vychovávala dělníky do výroby i manažery svých filiálek po celém světě. Až do komunistického převratu v roce 1948 školou prošlo zhruba deset tisíc lidí.

Dnes pětadevadesátiletý Jan Viktora patří k posledním žijícím absolventům Baťovy školy práce. Nastoupil do ní po druhé světové válce, v roce 1946. Za tři roky, než byla škola zrušena, se vypracoval na tovaryše. Zásady školy podle něj vycházely přímo z Baťovy filozofie – hodně se učit, pracovat a pak velmi slušně vydělávat. „Byly to tři roky takzvaného pevného výchovného systému,“ řekl.

Přesto si nestěžoval – naopak. Podle něj to byla krásná léta. „Ráno budíček, večer houkání, večerka, světlo zhaslo. Režim a disciplína. Otce jsem neměl, ten mi zemřel, a tak jsem byl rád, že jsem byl přijatý k Baťovi,“ dodal.

Podpora finanční gramotnosti – spořit bylo výhodné

Mladí muži a mladé ženy, jak byli ve škole oslovováni, přes den vyráběli boty, po práci se učili a spolu trávili i volný čas. Firma jim vyplácela mzdu, zároveň je vedla k finanční gramotnosti. Ti nejlepší si během studia vydělali na koupi baťovského domku ve Zlíně.

„Věty typu ‚nezvládnu to, nevím, nemám na to, nejsem dost dobrý‘. K čemu? Vy si říkejte: Jsem dobrý, zvládnu to,“ citovala ředitelka Nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková tehdejší poselství studentům.

  • Vznikla roku 1925 ve Zlíně k výchově dělníků pro Baťovy závody. Zpočátku byla jen pro chlapce, od roku 1929 také pro dívky.
  • Výuka probíhala vždy až po práci v továrně a většina předmětů byla volitelných. Povinné byly jen účetnictví, obchodní korespondence, kreslení a cizí jazyky.
  • Školu nakonec úspěšně absolvovalo více než 10 tisíc studentů.
  • Zrušena byla po komunistickém puči roku 1948.

„U Bati jsem se naučil samostatnosti a zodpovědnosti za svůj život,“ řekl před pěti lety Paměti národa Jindřich Káňa, který navštěvoval Baťovu školu práce v letech 1938–1942. Co si žáci během práce vydělali, vychovatel jim ukládal na spořicí knížku. „Utrácet jsme z toho nesměli, ale když byly Vánoce, dostali jsme povolení nakoupit v Domě služeb dárky pro rodinu,“ vzpomíná.

„Jsem vděčná za školu u Baťů. Naučila jsem se tam pracovat, vážit si práce, dělat vše poctivě a dobře. Naučila jsem se hospodařit a šetřit peníze. K tomu jsem měla spokojenou rodinu – a to považuji v životě za nejdůležitější,“ popsala Hana Totušková, která přijela do Zlína v roce 1941. Matce do Litomyšle posílala peníze, které jí pomohly přečkat válku. „Musela jsem o to ale požádat. Bylo zvykem, že výdělek se po odečtení peněz za ubytování, stravu a kapesné ukládal. Spořit bylo u Bati úžasně výhodné, protože úrok činil deset procent,“ vysvětlila pro Paměť národa.

Internáty stále obývají studenti

Internáty Baťovy školy práce stojí ve Zlíně dodnes. V některých stále bydlí studenti, dnes už v pokojích po dvou. Před sto lety přitom v jedné místnosti žilo i dvacet lidí. „Baťovský systém byl o motivaci. Čím déle v tom vzdělávacím systému vydrželi, tím měli víc výhod. Nakonec bydlet i po osmi,“ vysvětlila projektová manažerka Zlínského architektonického manuálu Lucie Šmardová.

Mladí lidé v uniformách povinně chodili do práce i za zábavou. „Byl to kvalitní, silnější materiál, který vydržel opravdu deset až patnáct let,“ říká krejčí Jaroslav Mejta. „Krásné manšestráky, kabáty, šedé kalhoty. Vždycky jste byli elegantní,“ dodává pamětník Viktora. Baťovské krédo – preciznost v práci i v životě – ho neopustilo ani ve stáří.

Výstava připomíná sto let od založení školy

Nadace Tomáše Bati připomíná výročí sta let od založení Baťovy školy práce výstavou pojmenovanou podle baťovského hesla „Mládí vpřed“. Na dvanácti panelech představuje koncept škol, jejich vliv na život mladých lidí i jejich každodennost.

Podle nadace je jejím cílem upozornit na hodnotové principy, které se v těchto školách předávaly, a na jejich význam pro současnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...