Zemětřesení o síle okolo tří stupňů pocítili po 16:30 a následně znovu zhruba o hodinu později lidé v okolí Kraslic na Sokolovsku. Otřesy byly podle reakcí obyvatel na sociálních sítích cítit i na Chebsku a výjimečně také na Karlovarsku.
„To, že je magnituda i přes tři, to v západních Čechách bývá, jsou to již otřesy, které jsou pocítěny poměrně daleko. Je to zajímavější než obvykle, ale zase je to i docela překvapivé, neboť předtím jsme žádnou aktivitu přes svátky neměli, byl klid a obnovilo se to rovnou těmi velkými otřesy. Je to věštění z koule, protože každý roj nebo každá aktivita, která vznikne, se chová úplně jinak. Někdy to je za pár dní pryč a někdy to pokračuje několik týdnů, takže to se vůbec nedá předvídat. Může to také zesílit, protože ta zemětřesení jsme v západních Čechách měli i nad magnitudou 4, i když je to teda hodně hodně řídký jev, ale také to může přestat,“ uvedla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu.
Na Chebsku byl monitorován zemětřesný roj již v listopadu a také začátkem prosince loňského roku. Podle Doubravové se tehdy naměřené hodnoty pohybovaly asi u dvacítky otřesů právě okolo 2,5 stupně. Nejde však o otřesy takové síly, že by mohly způsobit větší škody na povrchu. „Lidé někdy popisují, že pocítili lehké zhoupnutí, ale většinou jde o hukot, který otřesy doprovází,“ popsala seismoložka.
Hluk a otřesy ve čtvrtek popisovali lidé na sociálních sítích z více částí regionu, přičemž lze zaregistrovat již otřesy o síle zhruba od dvou stupňů síly. „Otřesy jsou tady cítit poměrně pravidelně, ale u toho dnešního druhého nejsilnějšího drnčely i tabulky v oknech domu, což normálně nebývá,“ popsal například jeden z obyvatelů Sokolovska.
Zemětřesná oblast na hranici Chebska a Sokolovska je dlouhodobě cílem výzkumu vědců, zdejší otřesy proto monitoruje skupina automatických stanic, jejichž výstupy může sledovat i veřejnost. Údaje z automatických stanic musí ale následně odborníci ověřit a upřesnit. Obvykle pak skutečnou sílu otřesu proti odhadu automatických stanic sníží.
Počátkem minulého roku zaznamenala podle informací geofyzikálního ústavu západočeská seismická síť WEBNET několik významnějších zemětřesných sérií. Hned v prvních lednových dnech došlo k seismickému roji mezi městy Klinghental (Německo) a Kraslice. Maximální magnitudo bylo tehdy 2,8.
Tato oblast nebyla aktivní několik desetiletí. Hned o několik dní později došlo k dalším pocítěným otřesům u Vojtanova s maximálním magnitudem 2,2, přičemž ani tato oblast není pro výskyt zemětřesení obvyklá.
Zemětřesné roje
Chebská zemětřesná oblast je charakteristická tím, že v ní seismická aktivita neprobíhá ve formě jednoho silného otřesu, ale napětí v podloží se uvolňuje po malých otřesech delší dobu. Jde tak o zemětřesné roje. Jev zemětřesení se ve své smrtící a ničící podobě v Česku takřka nevyskytuje. To nejsilnější za posledních 100 let o síle 4,6 stupně Richterovy škály postihlo západ Čech 21. prosince 1985.
Otřes tehdy způsobil praskliny ve zdech domů, spadly některé komíny a mnohde opadala omítka. Největší škody vznikly v obcích Skalná, Nový Kostel a Plesná na Chebsku, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Podobně silné byly otřesy, které postihly Chebsko v květnu 2014. Údaje Evropského a středomořského seismologického centra tehdy uváděly sílu 4,5 až 4,6 stupně.
