CHKO Poodří pokračuje v obnově rezervace Bažantula. Jde o nejrozsáhlejší projekt za 30 let

Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří zahajuje další fázi obnovy přírodní rezervace Bažantula. Na konci loňského roku tam skončily dva roky trvající rozsáhlé zemní a stavební práce za více než 50 milionů korun, teď soustavu čtyř rybníků postupně znovu obsadí rostliny a živočichové. Obnova Bažantuly je dosud nejrozsáhlejším projektem v historii CHKO, od jejíhož vyhlášení tento týden uplyne 30 let.

Rezervaci Bažantula tvoří rybníky Malý a Velký Okluk, Bažantula a Kozák. Všechny se odbahňovaly, opravily se jejich hráze, přerovnala dna, vyměnily manipulační objekty. Rybniční ostrovy byly upraveny tak, aby se zlepšily podmínky pro hnízdění ptáků. Rybníky byly v nevyhovujícím stavu, úpravy zlepší životní podmínky pro živočichy, především ptáky, i pro společenstva vzácných rostlin.

„Začínáme manipulovat s vodou a vytváříme podmínky pro postupný nástup jak rostlinstva, tak živočišstva, aby se tam zahnízdili ptáci, aby rostliny obsadily volné břehy a aby to nezarostlo invazními druhy, které bychom tam nechtěli,“ řekl ředitel Správy CHKO Poodří Jan Klečka.

Kde dříve byly rákosiny, je nyní volné dno. „Celé se to pročistilo a bude to zarůstat znovu, doufejme, že řízeně. Hlídá se to a zároveň se to učíme, protože je to vlastně první takové modelové území, které máme k dispozici,“ poznamenal Klečka.

Ochranáři budou vývoj území regulovat zpočátku hodně, postupně stále méně. „Počítáme, že tak během tří let by se tam mohla nastavit nějaká rovnováha, která se potom bude udržovat,“ řekl ředitel správy CHKO.

Uměle se v rezervaci rostliny vysazovat nebudou

Uměle se v Bažantule rostliny vysazovat nebudou. „Z okolí se to tam samo natáhne. Podle toho, jaké podmínky tam budou, tak ten který druh bude mít konkurenční výhodu a bude to obsazovat a rozvíjet se. Podmínky chceme upravovat tak, abychom zvýhodnili druhy, které tam potřebujeme,“ vysvětlil ředitel. Základní je, aby se mělké části rybníků zatáhly rákosem.

V rezervaci Bažantula se vyskytovaly populace ohrožených vodních rostlin, jako nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, kotvice plovoucí nebo řečanka menší. Rozmnožovali se tam obojživelníci kuňka ohnivá, rosnička zelená a skokani zelení. Z vodních ptáků zde žili například bukač velký, chřástal vodní, rákosník velký, moták pochop nebo různé druhy potápek.

Příští rok budou do opravených rybníků vysazeny ryby. Hospodaření se ale přizpůsobuje tomu, že jde o rezervaci. Oproti produkčním rybníkům tak bude ryb méně a budou menší.

Správa počítá s obnovou dalších rybníků

Správa počítá i s obnovou ostatních rybníků v CHKO, které jsou také ve špatném stavu. První na řadě by měla být rezervace Kotvice, kde by úpravy mohly začít v roce 2023.

CHKO Poodří  byla vyhlášena k 1. květnu 1991. Rozkládá se na ploše téměř 82 kilometrů čtverečních v Moravskoslezském kraji mezi obcemi Mankovice a Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Jádrem území je niva řeky Odry. V Poodří bylo pozorováno přes 400 druhů ptáků, což je více než 60 procent všech ptačích druhů České republiky.

Dalším aktuálním projektem CHKO je kosení rákosin na mokřadních loukách. „Jak jsou zarostlé, postupně se tam hromadí hmota starého rákosu a ony se celé zvedají. Tím jednak vysychají a jednak je z toho houština, která není využitelná ani pro druhy, které bychom potřebovali, hlavně pro ptáky. Ptáci potřebují rákosinu mladou a poměrně řídkou, aby se dostali na zem a mohli sbírat potravu,“ vysvětluje Klečka. Správa CHKO tak rákosiny na čtyřech místech kosí, aby se omladily.

K výročí Správa CHKO připravila aktualizovanou mobilní aplikaci Poodří, kde najdou uživatelé informace o oblasti nebo tipy na výlety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...