Díry v lesních cestách mají zmírnit rozsah povodní i sucho

Zmírnit rozsah případných povodní i dopady sucha mohou podle odborníků díry hloubené do nevyužívaných lesních cest. Ekologové vyzkoušeli metodu poprvé v roce 2020 v Beskydech. Monitoring během letošních povodní jim potvrdil, že se voda vsakuje podle očekávání. Díry podle expertů pomáhají i proti suchu. Voda se po vsáknutí udrží na místě déle, a delší dobu ji tak mohou čerpat i stromy v okolí. Využití metody teď zvažují i Jeseníky.

Při experimentech simulujících přívalové deště se ukázalo, že voda v dírách se vsakuje a neodtéká pryč. V rámci pilotního projektu vyhloubil zakladatel platformy Aquainova Miroslav Kubín celkem 615 jam na 1500 metrech cest pro Městské lesy Rožnov pod Radhoštěm. V Beskydech se metoda osvědčila.

„Tam, kde je půda těžkými lesními stroji zhutněna a je kompaktní, dochází k povrchovému odtoku, a to v takové míře, že se přibližovací linka mění v malý vodní tok,“ vysvětlil Kubín, který pracuje také jako odborný referent pro správu CHKO Beskydy. Podle Kubína se při zářijových vydatných deštích potvrdilo, že vyhloubené díry pomáhají s vsakováním vody. „Přímo při největších slejvácích jsme se byli podívat asi na pěti lokalitách, kde jsme toto opatření realizovali. Viděli jsme, že se dešťová voda vsakuje tak, jak má,“ popsal Kubín.

S tím souhlasí i pedograf a biogeograf Matěj Horáček z Ostravské univerzity. „U omezení povrchového odtoku a zamezení zrychlenému odtoku to funguje stoprocentně. Jakmile se tam toto opatření udělá, tak povrchový odtok zcela zaniká,“ potvrdil.

Záleží na využité ploše

Na rozsah povodní ale metoda podle odborníka zásadní vliv nemá. „Je potřeba si uvědomit, že to uděláte na malé ploše, takže vám to tu pomyslnou povodňovou vlnu zploští v nějakém potůčku hned pod tím, ale na zplošťování povodňových vln by bylo potřeba toto dělat v daleko větším měřítku,“ upozornil Horáček.

„Opatření funguje, struktura drží, nerozplavuje se to, a zkušenost je pozitivní,“ řekl o vyhloubení děr krajinný ekolog Tomáš Korytář, vedoucí oddělení správy CHKO Jizerské hory, která s metodou začala v roce 2021. „Systém je vymyšlený dobře. Hledali jsme další lokality, kde bychom tento způsob mohli aplikovat, nicméně zatím k nalezení nebyly," dodal.

Zájem o metodu se zvyšuje. Po Beskydech následovaly právě Jizerské hory, metodu už vyzkoušela i řada míst na Slovensku. Slovenský ráj, CHKO Horná Orava nebo Rájecká dolina. Asi na stovce kilometrů cest vyhloubili díry také v okolí východoslovenské Gelnice.

Terén teď mapují i Jeseníky

S mapováním 130 kilometrů čtverečních začali odborníci už před zářijovými povodněmi také v Jeseníkách. Zájem CHKO potvrdil České televizi vedoucí její správy Vít Slezák. „Přicházíme s nějakým nápadem, a druhý krok je jednat s vlastníky a přesvědčit je, že to má smysl,“ uvedl Jindřich Chlapek ze správy chráněné oblasti s tím, že k ochotě vlastníků pozemků přispěly i nedávné povodně.

Podle Chlapka jde jen o to, aby si vlastníci pozemků ujasnili, které nevyužívané cesty (přibližovací linky) nebudou v dalších dvaceti letech potřebovat. „Protože to jsou skutečně ta místa soustředěného odtoku,“ vysvětlil. „Ještě není zdaleka vyhráno, že budeme mít někdy za měsíc tu studii. Důležitý je přístup vlastníků,“ upozornil Chlapek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
včera v 15:06

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.