Dostane do krajiny potřebnou vodu, nebo negativně změní její ráz? Experti se liší v názoru na kanál Dunaj–Odra–Labe

Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba, jako je koridor Dunaj–Odra–Labe, změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Jiní projekt brání s tím, že se díky němu dostane voda tam, kde je jí málo. Záměr postavit kanál podporuje i Agrární komora, která si slibuje víc vody pro místní pole ve formě závlah.

Voda a ekologie kolem průplavu jsou výbušná témata a existují na ně protichůdné pohledy. „Akumulace vody v krajině je velmi vhodná,“ řekl Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. „Z oblasti se stane totálně industriální krajina,“ oponuje například Jan Helešic z Masarykovy univerzity. A Zelení už před časem spustili petici s výzvou: „Pusťe kanál k vodě!“

Stěžejní otázka je, jak se dostane voda tam, kde dnes není. Zpracovatelé studie počítají s napouštěním průplavu z okolních řek a toků. A to přesto, že například v řece Moravě je i po deštivém květnu šedesát procent obvyklého průtoku vody.

„Naši odborníci analyzovali dlouhou řadu průtoků od roku 1960 včetně hypotetických průtoků až do roku 2100 a vzali i v potaz klimatickou změnu. Vodu odebíráme ve vhodných obdobích, když je více srážek, v zimě, popřípadě na jaře, když taje sníh,“ řekl hlavní inženýr studie Sweco Hydroprojekt Martin Pavel.

Hladina Moravy je horním toku u Vlaského aktuálně sto dvacet čtyři centimetrů vysoko, což by nákladním lodím nestačilo.

Bude třeba postavit přečerpávací stanice

V rámci průplavu se počítá s úseky, kde vodní cestu tvoří řeka, a s partiemi uměle vybudovaného kanálu. V řece voda proudí, do kanálu se podle zpracovatele napustí a neodtéká. Vodu by podle návrhu mohly distribuovat také přečerpávací stanice, fungující na stejném principu jako elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách.

Navržené je i čerpání vody z Dunaje. Podobně funguje průplav Rýn–Mohan–Dunaj. Od Dunaje má pět přečerpávacích nádrží do nejvyššího bodu a voda potom teče menšími toky v severním Bavorsku. „Je to velmi hodnotné obzvlášť v suchých obdobích. Je to velká výhoda, protože tato voda je potřebná pro zásobení velkých aglomerací,“ řekl vedoucí Vodní cesty a lodní úřad úsek Dunaj Guido Zander.

„Vodu přečerpáme z jedné nádrže do druhé. Voda zachovává vodorovnou hladinu, takže se to vyrovná, voda se dostane k dalšímu stupni, další etáži,“ vysvětlil zpracovatel studie proveditelnosti Sweco Hydroprojekt Martin Pavel.

„Je to zatím výsledek studie, není to rozkresleno nijak technicky do detailu a bezesporu to ještě vyvolá řadu otazníků, jak procesních, tak technických, protože objem vody není úplně malý,“ řekl ředitel Odboru strategie Ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Odpůrci: Bude problém s průtoky, s propojením a nepůvodními organismy

Labe s moravsko dunajsko–oderskou větví v současnosti žádná řeka nespojuje. To znamená, že z Pardubic by se musel vykopat průplav, který se napojí u Přerova.

Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Podle Jana Helešice z Masarykovy univerzity navíc hrozí zavlečení nepůvodních druhů. V Německu se po vybudování kanálů rozmnožil nepůvodní blešivec.

„Zlikviduje naši biodiverzitu a velice sníží rozmanitost potravy pro ryby. Moravu se nám podařilo po moc letech dostat do jakéhosi rozumného ekologického stavu, že není tak moc znečištěná. A to by se změnilo,“ řekl hydrobiolog Jan Helešic z Masarykovy univerzity. Helešic byl proto jedním z akademiků, kteří vydali před pěti lety společné prohlášení proti průplavu.

Voda přitáhne do oblasti zemědělce i zvířata

Jiná skupina expertů naopak projekt brání. Patří k nim Miloslav Šlezingr, odborník na ochranu a tvorbu krajiny a zároveň na vodní stavby. „Stavba je velice výhodná v tom, že na březích můžeme založit nové biokoridory, nová biocentra. V blízkosti je voda, takže se tam stahují i živočichové z okolí. To není pouze vodní cesta, to je víceúčelové vodní dílo,“ říká.

Například v Německu stavba průplavu Rýn–Mohan–Dunaj nejvýrazněji zasáhla přírodu v údolích Altmühl a Ottmaring. „Téměř všude byly louky, které poskytovaly místo pro život mnoha druhů ptáků. V novém údolí je kanál, který je obklopený výsadbou, ale jde pouze o ornou půdu a pole,“ popsal regionální referent Svazu ochrany přírody Bavorsko Reinhard Scheuerlein. Přírodní biotopy podle německého ekologa ustoupily zemědělství.

Agrární komora stavbu průplavu podporuje. Její prezident Zdeněk Jandejsek si slibuje z kanálu víc vody pro místní pole ve formě závlah. „Mohli bychom nejenom brát vodu v období, kdy jí nemáme dost, ale mohli bychom ji brát trvale. Druhá věc, obrovský rozvoj oblastí, kde máme půdu kvalitní, ale kde ji potřebujeme zavlažovat. Mohli bychom rozšířit pěstování zeleniny, ovoce,“ řekl prezident Agrární komory.

Z průplavu Rýn–Mohan–Dunaj zemědělci vodu na závlahy přímo nečerpají. Čeští tvůrci projektu s případným odběrem počítají, ale za poplatek. „Je to částka, která by kompenzovala provozní náklady,“ řekl zpracovatel studie proveditelnosti Sweco Hydroprojekt Martin Pavel.

Vláda bude o kanálu jednat v září

Dalším krokem, který ke stavbě směřuje, je projednání studie vládou. To se posunulo na září. Vláda také musí rozhodnout, jestli podpoří celý projekt Dunaj–Odra–Labe, nebo jen dunajsko-oderskou část.

Pokud dá kanálu zelenou, dopady na životní prostředí budou nejspíš mezi prvními záležitostmi, které se začnou řešit. Ani případná podpora vlády totiž neznamená, že se v České republice tři moře propojí. Projekt bude muset projít posouzením vlivu na životní prostředí, takzvaným procesem SEA.

„Proces SEA bude nutné nastartovat, protože tam je mimořádná synergie se životním prostředím a konflikty je nutné zhojit,“ vysvětlil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Například jez na Labi v Děčíně posouzením vlivu na životní prostředí ještě neprošel a připravuje se už dlouhé roky. Najít shodu v oblasti životního prostředí bude pro stavbu koridoru Dunaj–Odra–Labe klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...