Jan Hronek se stal ve 14 letech partyzánskou spojkou. Rodiče mu nebránili, i oni pracovali pro odboj

Rodiče Jana Hronka se do odboje zapojili hned na počátku druhé světové války. Před synem nic netajili, naopak. Mladý Jan začal pracovat pro tak zvanou Sousedíkovu skupinu a v roce 1944 se stal spojkou partyzánské brigády, která na Valašsku působila. „Strach má asi každý, a kdo ho nemá, lže. Jde o to ho překonat, nepanikařit, zachovat klid, a hlavně nic neříct,“ vysvětluje dnes devětaosmdesátiletý pamětník.

Rodina Jana Hronka žila ve Valašské Polance, otec byl řídící učitel a učitelkou byla i matka. Vlastenecká rodina se brzy za války zapojila do domácího odboje.

Nejdřív Hronkovi pomáhali převádět lidi do zahraničí, pak psali a vylepovali letáky. Otec měl schované staré rádio, rodina pravidelně poslouchala projevy prezidenta Beneše i dalších exilových politiků a aktuální zprávy z bojišť. Tatínek potom zprávy přepisoval na psacím stroji, který ukrýval v dřevníku, Jan je vylepoval v obci. „Těch letáků bylo skutečně málo. Na tu vesnici jich vždycky tak deset stačilo,“ vysvětluje.

Jan Hronek na srazu válečných veteránů v Anglii
Zdroj: soukromý archiv Jana Hronka

Brzy se mladík stal členem Sousedíkovy skupiny, která v roce 1944 začala spolupracovat s partyzánským oddílem, později brigádou, která neřešila jen bojové akce, ale zabývala se i zpravodajstvím. Informace dodávala parašutistům vysazeným na Moravu v rámci výsadku Clay.

„Některé věci dospělý dělat nemohl, bylo to pro něj příliš nebezpečné. Moje první zpravodajská práce spočívala v tom, že jsem měl zjistit počet německých jednotek dislokovaných na Vsetíně. Bylo potřeba vědět, co je to za jednotky, jaké mají zbraně, počty lidí,“ popisuje.

Nahrávám video

Přežít v lese ho naučil tatínek, turista

Čtrnáctiletý chlapec plnil úkoly co nejsvědomitěji, pomohlo mu nejen to, že byl skaut, ale i tatínkův výcvik. „Můj otec byl turista, on mě naučil přežít v přírodě, číst mapu, kompas, znal jsem les,“ říká Hronek. Dodnes nedokáže pochopit, že mu rodiče něco tak nebezpečného dovolili dělat.

„Byl jsem jedináček. Když si představím, že bych měl jedno dítě a posílal bych ho někam, kde je to nebezpečné a může to mít různé konce… Strašně si jich vážím, protože museli svoji vlast tolik milovat,“ podotýká.

Stejné pocity měli i další odbojáři na Valašsku. „Bylo to po nějakém hodnocení akce. Jeden prostý Valach povídá: Chlapi, může se stát, že se svobody nedožijeme, tak mám jedno přání, aby lidé věděli, že jsme milovali svoji vlast,“ vzpomíná pamětník.

Porada členů partyzánské brigády
Zdroj: soukromý archiv Jana Hronka

Hrdinové, kteří vytvářeli zázemí pro odboj

Po válce dostal Jan Hronek vyznamenání prezidenta republiky za chrabrost. Jako nejmladšímu partyzánovi brigády mu ho předal generál Karel Klapálek. On sám za největší hrdiny považuje ty, kteří vytvářeli zázemí pro domácí odboj a na které se podle něj zapomíná. „Tito lidé neměli kam odejít, věděli, do čeho jdou. Odcházeli z tohoto světa ne zastřelením, ale mučením, krutými výslechy a bitím,“ říká.

Po válce vystudoval Hronek střední a vysokou vojenskou školu. Nakonec ale z armády odešel. „Za normalizace jsem odešel na vlastní žádost, protože už jsem se na to nemohl dívat. Takže já jsem se se vším vypořádal,“ poznamenává.

Jan Hronek s maminkou (1955)
Zdroj: soukromý archiv Jana Hronka

Mladí lidé mají zájem o historii

Do důchodu pracoval v ostravsko-karvinských dolech, kde se podílel se na budování integrovaného záchranného systému v regionu. Dnes jezdí do škol přednášet o domácím odboji a vlastenectví.

„Mladí lidé jsou takoví, jaké mají informace, jak se o ně staráme a jak je vychováváme. Nám také říkali, že nestojíme za nic, že jsme špatná mládež. Nebyla to pravda. Dneska se to zase říká. Já ten názor nesdílím. Jsem velmi překvapen, když se i u dětí základních škol, nejen u středoškoláků a dospělých, setkávám se zájmem, jak to kdysi bylo, jak to probíhalo, jak to lidé tenkrát vnímali, proč do toho šli,“ uzavírá Jan Hronek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 4 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...