Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách se otevře 3. února 2024 v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku. Staví se tak v místě někdejšího romského koncentračního tábora.
Politici i další lidé v pondělí na místě symbolicky zasadili stromy. Většinu sazenic darovalo Panství Orlík Jana a Karla Schwarzenbergů. Za zesnulého Karla Schwarzenberga drželo shromáždění pietní minutu ticha. Schwarzenberg stavbu památníku podporoval.
„Nově vysazený les bude symbolizovat ztracené romské komunity. Právě tento les je symbolicky nahradí a jak bude dorůstat, věříme, že i v naší zemi se zlepší soužití majority s romskou menšinou, která byla opomenutá a jejíž genocida z doby druhé světové války byla zcela vytěsněna z dějin naší země,“ řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Bude to téměř 14 tisíc stromů. Smíšený les bude prostorem pro rozjímání a uctění památky obětí místního romského tábora.
Podoba památníku
Památník staví firma Protom Strakonice, uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu korun. Vznikne návštěvnické centrum, další peníze bude stát expozice, náklady na tu vnitřní budou 10,5 milionu. Vnitřní expozici pokryjí peníze z norských fondů, na venkovní přislíbilo německé velvyslanectví 2,6 milionu korun. První dva měsíce bude památník ve zkušebním provozu, otevřený bude od pátku do neděle.
„Je nesmírně důležité si připomínat, co se v těchto místech dělo. Oběti, které si tady dnes připomínáme, jsou často zapomínány a tato kapitola naší minulosti leží v jakémsi stínu,“ řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
V návštěvnickém centru bude stálá expozice, venku Stezka paměti. Součástí budou výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě. „Po celém areálu bude venkovní expozice. Nahoře bude pietní kruh, kde budou jména obětí a vězňů tábora, který byl táborem koncentračním,“ přiblížila mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová. Zeď oddělí prostor památníku od okolního světa, dodala.
Sázení stromů
Většinu sazenic nového lesa darovalo Panství Orlík. Je to 13 917 sazenic devíti druhů stromů, převažovat budou borovice a duby. Karel Schwarzenberg vznik památníku podporoval. „A nabídl, že právě jeho panství může darovat sazenice stromů. Karel Schwarzenberg tady s námi byl i letos v květnu, kdy jsme dělali tradiční pietní akt, a ještě v červnu v rozhovoru velmi pozitivně připomínal účast pana prezidenta Petra Pavla, který na akt přijel, jak to bylo důležité,“ řekla Horváthová.
Vepřín v Letech se začal bourat loni v červenci, demolice skončila v prosinci. Zbytky jedné haly vepřína budou součástí expozice. Venkovní expozice má poukázat na historii místa po válce, jejíž součástí byl právě vepřín. Bourání stálo 10,2 milionu korun.
V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V sedmdesátých letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla ve třinácti halách 13 tisíc prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Areál zabírá přes 100 tisíc metrů čtverečních. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.
