Více než tři sta tun fosforu ročně se dostane do Orlické přehrady. Právě kvůli tomu rostou sinice, které kazí vodu v nádrži. Snížit množství fosforu se už pokoušejí rybáři v povodí řeky Vltavy, kteří těží bahno a nabízejí ho zemědělcům jako hnojivo. Narážejí ale na vysoké náklady na práci a laboratorní testy.
Bahno z třeboňských rybníků lze použít jako hnojivo na pole. Rybáři ho těží sacími bagry a pak suší v lagunách. Dál sediment nabízejí třeba zemědělcům.
„Pro zemědělce je to skvělý materiál do polí. Když to na pole dám, tak to chci mít se vším všudy. Navézt a rozprostřít, plus aby nám zaplatili náklady na případné nebo následné vyvápnění,“ přiblížil agronom Ondřej Liška ze Zemědělských služeb Dynín.
S bahnem sají také fosfor, který se do rybníků dostává. Tím částečně brání jeho dalšímu úniku do povodí až do orlické přehrady. Zpracovat by dokázali daleko větší množství, jenže podle obou stran je spolupráce finančně i administrativně náročná. „Narážíme na legislativní záležitosti, kdy se na toto bahno pohlíží z hlediska zákonů o odpadech jako na odpad,“ uvedl předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
S bahnem mizí i množství fosforu
„Spoustu papírování, dodržování limitů, co se týče rozprostírání sedimentu po půdě,“ nastínil Liška. Ročně se přitom do Orlíku dostane přes tři sta tun fosforu a způsobuje v ní růst sinic.
Vodohospodáři proto prosazují změny. „Je to budování nových čistíren odpadních vod tam, kde ještě odkanalizování není,“ nastínil ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Vznikla také skupina, která řeší snížení fosforu v nádrži a jedná s ministerstvy. „Pro mě osobně je to jakýsi návrat k normálnosti. To, co dělali naši předci,“ okomentoval místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Přísun fosforu do Orlíku by se musel snížit téměř o polovinu, aby se čistota vody výrazně zlepšila.
