Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
Na výzkumu se podílí katedra archeologie Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni společně se studenty z univerzit v Cambridgi a Amsterdamu. „Cílili jsme na zachycení pozůstatků vězeňských domů, ale zároveň jsme si chtěli ověřit, jestli se tady vůbec něco dochovalo, protože terén byl skutečně razantně pozměněn,“ uvedl Tomáš Pancíř z katedry archeologie ZČU.
Ačkoli vědci do terénu vstupovali s obavou, že nic nenajdou, podařilo se jim podle Pancíře objevit řadu předmětů odkazujících na každodenní život v táboře. Původní podlahy, dlažby, konstrukce, ale i ztracené předměty vězňů a dozorců nabídnou fyzické svědectví o tragédii i budoucím návštěvníkům památníku.
„Archeologie moderní doby dokáže přinést hmatatelné doklady tam, kde postrádáme písemné prameny. Tyto pozůstatky táborů jsou přímým důkazem každodenní reality vězněných rodin, jejich bolesti i zápasu o holé přežití v nelidských podmínkách. Každý nález nás posouvá blíž k pochopení toho, jak tento tábor skutečně fungoval a jak drtivý dopad měl na osudy zdejších vězňů,“ popsal vedoucí výzkumného týmu ze ZČU Pavel Vařeka.
Dva takzvané cikánské tábory
Tábor v Hodoníně u Kunštátu vznikl v létě 1940. „Původně se nazýval kárný pracovní tábor. Byl určený pro lidi, kteří se nějakým způsobem vyhýbali práci,“ vysvětlil vedoucí památníku Radovan Krhovský.
V roce 1942 vznikly v Protektorátu Čechy a Morava dva takzvané cikánské tábory – jeden v Letech u Písku a druhý v areálu bývalého kárného pracovního tábora v Hodoníně. Romové do nich byli posíláni na základě rasového původu předtím, než byli transportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, popsal Krhovský.
V areálu bylo po válce rekreační středisko
Kromě nálezů odkazujících k válečnému období našli archeologové i předměty připomínající pozdější využití areálu. Na rozdíl od tábora v jihočeských Letech, který byl zlikvidován už v roce 1943, měl hodonínský dlouhou poválečnou historii. V letech 1945 až 1946 zde byli internováni čeští Němci před odsunem, v letech 1949 až 1950 tam fungoval tábor nucených prací komunistického režimu.
Později se z místa stalo rekreační středisko, které stát vykoupil teprve v roce 2009. Dnes areál spravuje Muzeum romské kultury.
„U nábojnice je to jasné. Hrníčky mají například značku, podle které lze jejich stáří určit. U úlomků skla se to bude teprve zjišťovat. Třeba nalezené tenké sklo poukazuje na to, že pochází z okna,“ popsala archeoložka Gilly Carrová z University of Cambridge.
V táboře zemřelo přes 200 lidí
Hodonínský tábor je spolu s táborem v Letech u Písku místem, kde nacisté za druhé světové války nuceně shromažďovali celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů. Podle Krhovského táborem prošlo přibližně 1400 lidí. Kvůli špatným podmínkám jich 207 zemřelo, zejména dětí a starších lidí.
Současný archeologický výzkum není prvním, který odborníci v areálu provádějí. Podle Pancíře navazuje například na záchranný archeologický výzkum související se stavebními pracemi. Spolu s Krhovským by uvítal, kdyby se podařilo objevený pozůstatek terasy v budoucnu zachovat a zpřístupnit veřejnosti.
Hodonín u Kunštátu je dalším z míst, která tým ze ZČU v Plzni zkoumá jako součást projektu Zdivočelá země, který se zaměřuje na archeologii 20. století. V posledních letech se kromě tábora v Letech experti podíleli také na mapování pozůstatků polní nemocnice americké armády z roku 1945 v Plzni, stop násilné kolektivizace kočovníků v Kyrgyzstánu nebo sovětských gulagů v Kazachstánu.
