Města na jihu Moravy si chválí úsekové radary. O peníze z pokut přijít nechtějí

Nahrávám video

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.

Ulicemi Moravského Krumlova projede denně až 8500 aut. Podle dopravní studie jich až čtyřicet procent nedodržovalo rychlost. Na třech místech proto zástupci města nechali instalovat úsekové měření. Nové radary doplnily stávající městský kamerový systém. Za prvních dvanáct měsíců od zprovoznění odhalily zhruba 1100 přestupků. Podle města je teď bezpečněji například v okolí přechodů pro chodce.

„Jsou hodně využívány hlavně ze strany dětí, které chodí ze školy a do školy, která je v blízkém okolí, máme tady dva obchodní domy, polikliniku, autobusové zastávky,“ řekl místostarosta Moravského Krumlova Michal Horák (za ANO).

Přínos potvrzují i odborníci

Přínos úsekového měření potvrzují i odborníci. Brzdná dráha osobního auta se totiž i na suché vozovce s vyšší rychlostí výrazně prodlužuje – každých deset kilometrů v hodině může znamenat osm až deset metrů navíc.

„Úsekové měření rychlosti harmonizuje dopravní proud a snižuje rozdíly v rychlostech vozidel, což vede k plynulejší jízdě a prokazatelnému poklesu počtu i závažnosti nehod. Oproti bodovým radarům navíc eliminuje nebezpečné náhlé brzdění před radarem a vynucuje dodržování rychlostních limitů v celém sledovaném úseku,“ vysvětlil ředitel divize mobility bezpečnosti Centra dopravního výzkumu Pavel Havránek.

Úsekové měření hlídá rychlost projíždějících řidičů i v dalších jihomoravských městech, například ve Slavkově u Brna, Vyškově nebo Židlochovicích. Ve Znojmě v Evropské ulici zavedli úsekové měření už před čtyřmi lety, každý rok tam odhalí zhruba šest a půl tisíce přestupků. Podle města se jejich počet výrazně nemění.

Pokuty pomáhají financovat úpravy

I když je podle měst na prvním místě bezpečnost, nezanedbatelné jsou i peníze vybrané na pokutách. Ty pokryjí náklady na provoz a zbytek zůstává v obecních rozpočtech. V Moravském Krumlově jde ročně zhruba o 250 tisíc korun, v nedalekém Znojmě o více než dva miliony.

„Finance využíváme na to, abychom udělali bezpečnější část právě toho místa, kde se měří, jako například oprava zastávek, zlepšení rozhledu v křižovatkách či úpravy přechodových míst, ale i do zeleně,“ popsal starosta Znojma František Koudela (ODS).

Novela teprve vzniká

I proto radnice nesouhlasí se záměrem z programového prohlášení vlády, který by měl obce a města o tyto peníze připravit. Výnosy z pokut by měly nově směřovat do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Obce ukládají sankce, například za překročení povolené rychlosti, v rámci přenesené působnosti. Stát jim za to poskytuje příspěvek, který však zdaleka nepokrývá veškeré náklady s tím spojené. Obce tedy doplácí z vlastních prostředků určených na školy, sociální péči nebo opravy silnic a chodníků. Netušíme tedy, co by měly odvádět do fondu SFDI. Pokud by však systém fungoval oboustranně, tedy pokud by SFDI obcím přispíval na opravu komunikací ve výši ztráty spojené s výkonem přenesené působnosti, obce by to jistě uvítaly,“ uvedla Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí České republiky.

„Momentálně máme za sebou první jednání se Svazem měst a obcí a vyhodnocujeme výstupy z dotazníku, kdy jsme obce oslovili se žádostí o zaslání základních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů. Data použijeme jako podklad pro debatu s obcemi nad návrhem na změnu rozdělování výnosů z obecních a městských radarů,“ vysvětlil mluvčí resortu dopravy František Jemelka.

„Pokud bychom veškerý zisk měli převádět do SFDI nebo jinam, pak by řada obcí zvažovala, že systém přestane provozovat, protože by jeho provoz hradila ze svých prostředků,“ uvedl místostarosta Moravského Krumlova.

Podoba novely podle ministerstva teprve vzniká. O jejích podmínkách chce proto se samosprávami ještě jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 32 mminutami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...