Nemám strach, že se Evropa rozpadne, říká následník rakousko-uherského trůnu

Nahrávám video

Střední Evropa by měla spolupracovat ještě více než nyní, s takovým vzkazem přijel do Brna Karel Habsbursko-Lotrinský. Podle posledního nástupce rakousko-uherského mocnářství jde o kulturně a historicky spojený prostor. Spolupracující menší státy můžou navíc podle něj vytvořit adekvátní protiváhu Německa nebo Francie v Evropské unii. Vnuk posledního císaře Karla I. zdůraznil, že pro to, abychom mohli chápat současnost a dívat se do budoucnosti, je nutné pochopit především minulost.

Co znamená pro vás a vaši rodinu říjen 1918?

Samozřejmě že říjen 1918 znamenal pro moji rodinu velký zlom. To rozhodně ano. Když je někdo tak dlouhou dobu ve funkci panovníka – a válka všechno změní, změnila celý evropský kontinent, rodina odešla v podstatě do exilu, rozptýlila se po celém světě – to je samozřejmě poměrně zásadní předěl.

Jak to tedy bude vaše rodina předávat dál? Váš dědeček, poslední císař Karel I., se pokusil v monarchii prosadit mírová ustanovení. Jak dlouho doufal, že rakousko-uherská monarchie v problémech obstojí? A kdy si uvědomil, že se to nepodaří?

On byl člověkem, který i mimo svou hlubokou víru věřil, že jakkoliv špatná je situace, člověk se vždy musí snažit dostat z ní to nejlepší. A na základě toho se musí nahlížet i na nejrůznější mírové snahy, které od něj vycházely. Přišel k moci v situaci, kdy se – po smrti císaře Františka Josefa – už válka v podstatě nedala zachránit.

Dokážete si představit, že by Rakousko-Uhersko v dnešní době fungovalo? Jak by to mohlo podle vašeho názoru ovlivnit další vývoj v 21. století?

Myslím si, že kolo dějin se prostě nedá otočit zpět. Domnívám se, že nemůžeme navázat tam, kde určitý dějinný úsek v roce 1918 skončil. Spíš musíme přemýšlet nad tím, co udělat s dnešní situací, ve sjednocené Evropě, pro náš kontinent.

A tady už se nabízí jistý prostor, kde jsou myslím vzpomínky důležité, a to je celý prostor střední Evropy. Střední Evropa není společenství států, ale spíše společenství regionů, které mají společnou historii, které prošly společným kulturním vývojem, které mají proto i dnes společné zájmy.

Narodil se v roce 1961 jako šesté dítě a první syn Otty Habsburského. V současnosti je hlavou habsbursko-lotrinského rodu. Stal se členem rakouských lidovců, na konci 90. let byl poslancem Evropského parlamentu. Angažuje se v Panevropském hnutí, jehož cílem je ještě užší spolupráce zemí Evropy.

Jsou aktuální tendence v EU správné? I s ohledem na to, že Rakousko-Uhersko vlastně zaplatilo za rozdíly a za individuální zájmy jednotlivých zemí? Je podle vašeho názoru možné udržet pospolu tak rozdílné země a mentality?

Jsem eurooptimista. Jsem někdo, kdo vždy věřil, že Evropa funguje. A to ne proto, že jsme tak rozdílní, ale proto, že máme společnou historii a společné hodnoty. My v Evropě, všechny státy, jsme utvářeni křesťanskou představou o světě.

Proto taky máme v evropské politice sociální komponenty, proto hraje odpovídající roli rodina, proto je to taky viditelné v architektuře všech oblastí, jak se naše představa o světě v čase vyvíjela a jak má pro nás i v dnešní společnosti svůj odpovídající význam. Proto nemám vůbec strach, že se teď Evropa rozpadne s těmi těžkostmi, jaké teď má.

Samozřejmě může vždy dojít k situacím, kdy se jedna země odloučí, jako například teď snahy Velké Británie v rámci brexitu, ale nemyslím si, že to něco změní na roli Evropy v rámci její historické spolupráce. Evropa dnes ve světě zastupuje jisté základní principy. Svobodně demokratické zřízení, sociální aspekty v hospodářství, to je něco, co Evropa poměrně zřetelně reprezentuje. A to bude v budoucnosti stále důležitější, jak se ostatní systémy stávají radikálnějšími, tak bude stále důležitější tyto základní principy prosazovat. A v tom musí Evropa držet pospolu a také bude držet pospolu.

Původně šlo o společný hospodářský prostor. Teď ale stále více a více jde o společné ideové hodnoty. Není to podle vašeho názoru nebezpečné? Neztrácejí podle vašeho názoru státy příliš na své vlastní suverenitě?

V Evropské unii existuje základní princip, který je ukotven v Maastrichtské smlouvě, a to je základní princip subsidiarity. A když je subsidiarita správně užita, pak státy příliš neztratí na své státní suverenitě, a zároveň spíše na jiných úrovních trochu suverenity získají. To tak samozřejmě také musí být, aby byla skutečně zajištěna správná spolupráce mezi různými státy a regiony.

Myslím si, že musíme najít řešení, které se hodí na všech úrovních Evropy, to znamená takzvaný princip „bottom up“, tedy že rozhodnutí přichází zdola nahoru, a ne princip „top down“, kde se to děje odshora dolů. A dnes je hodně takových stížností, jako že Brusel všechno diktuje, a je tak snadné všechno shodit na Evropu, protože se tam nikdo nebrání. Když ale politiku sledujeme realisticky, pak vidíme, že se problémy většinou nenachází na úrovni Evropy, ale na úrovni národní.

Jak vnímáte fenomén, že čím více moci Brusel získává, tím více volbám dominují nacionalistické politické strany?

Nevidím zde žádnou skutečnou souvislost. Vidím ji ale v tom, že si mnoho států nárokuje věci, které by měly být řešeny na evropské úrovni, a když si je nárokují, a pak je neumí vyřešit, tak svalují vinu na Brusel. To je velmi nespravedlivý princip.

Typickým příkladem je otázka migrace. To je problém, který nás v budoucnu ovlivní ještě mnohem silněji, konflikt na Středním východě, problematika Afriky neskončila, tím se budeme ještě mnoho let velmi intenzivně zabývat, a to je problém, který se nemůže vyřešit na národní úrovni.

Je to typicky problém, ke kterému potřebujeme evropskou spolupráci. Je to problém, na který běžné politické strany skutečně příliš necílí, a proto pak zbývá spousta paliva a munice pro okrajové strany, které jsou také o mnoho radikálnější a které se k tomu tématu staví velmi radikálně. Ale myslím si, že v okamžiku, kdy si uvědomíme, že s tímto tématem musíme naložit evropsky, a kdy se k němu realisticky postaví i centrální politické mocnosti, pak to ty okrajové radikální skupiny zase znova oslabí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...