Protáhli se mezi skalami. Před 110 lety se do Punkevních jeskyní dostala Absolonova výprava

Od chvíle, kdy se poprvé do Punkevních jeskyní dostali lidé, uplynulo 110 let. Moravský kras si letos na podzim připomíná úspěch tehdejšího týmu profesora Karla Absolona, který stojí za objevením neprobádaných prostor. Od té doby se na místo podívalo na 35 milionů návštěvníků z celého světa.

Do Punkevních jeskyní vedou dva vchody, které jsou nad sebou. Dole dnes vítá návštěvníky nový a moderní. Nenápadným otvorem nahoře ve skále se v roce 1909 dostala do Punkevních jeskyní po letech pátrání výzkumná skupina profesora Karla Absolona.

„Je to vyústění té objevné cesty. Prošli z takové jeskyňky na úpatí skal v Pustém žlebu po překonání malé propasti. Pracovali velice rychle, objevný postup trval pouze tři dny, jeden a půl víkendu. Vyházeli suť, kameny z malé jeskyňky a pronikli při stropu jeskyně do předního dómu,“ vysvětlil vedoucí Správy jeskyní České republiky v Blansku Jiří Hebelka.

V prostorách tehdy jeskyňáři našli několik krápníkových celků. Podle vzhledu jim dali jména, která používají průvodci dodnes, k vidění jsou tak útvary jako Hrad na skále nebo Sovy.

Hned o rok později se výzkumná skupina dostala skrz úzkou chodbu do další části jeskyně. „Pokračovali do spodních partií, kde se dostali do takových úzkých blátivých chodbiček,“ popsal Hebelka. Tam jejich objevná trasa skončila.

Za 110 let 35 milionů návštěvníků

Silné skalní stěny museli dobývat jiným způsobem, ze dna propasti Macochy. Dělníci slézali dolů po žebříku a zvenku pracovali jak na přístupu do zadní části jeskyně, tak na zprovoznění plavby po Punkvě v další části jeskynního labyrintu.

Návštěvní okruh v dnešní podobě byl dokončen v roce 1979. „Roční návštěvnost se nyní pohybuje okolo 220 tisíc,“ dodal Hebelka. Celkově prošlo podzemím od doby, kdy jeskyni Karel Absolon se svojí skupinou objevil, zhruba 35 milionů turistů z celého světa.

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na jeho území se nachází přes 1100 jeskyní, veřejnosti je přístupných pouze pět. Největší zájem je právě o ty Punkevní. Naposledy se veřejnost dostala v roce 2008 do jeskyně Výpustek. Největší zpřístupněné jeskyně v České republice jsou Sloupsko-šošůvské, které stojí na okraji obce Sloup také v Moravském krasu.

V roce 1956 ochranáři kras prohlásili za chráněnou krajinnou oblast. Proto je v oblasti mimo jiné zakázáno jezdit auty mimo veřejné komunikace, rozdělávat oheň a vstupovat do nezpřístupněných jeskyní. Lidé taky nesmí do jeskyní vodit zvířata. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...