Protáhli se mezi skalami. Před 110 lety se do Punkevních jeskyní dostala Absolonova výprava

Od chvíle, kdy se poprvé do Punkevních jeskyní dostali lidé, uplynulo 110 let. Moravský kras si letos na podzim připomíná úspěch tehdejšího týmu profesora Karla Absolona, který stojí za objevením neprobádaných prostor. Od té doby se na místo podívalo na 35 milionů návštěvníků z celého světa.

Do Punkevních jeskyní vedou dva vchody, které jsou nad sebou. Dole dnes vítá návštěvníky nový a moderní. Nenápadným otvorem nahoře ve skále se v roce 1909 dostala do Punkevních jeskyní po letech pátrání výzkumná skupina profesora Karla Absolona.

„Je to vyústění té objevné cesty. Prošli z takové jeskyňky na úpatí skal v Pustém žlebu po překonání malé propasti. Pracovali velice rychle, objevný postup trval pouze tři dny, jeden a půl víkendu. Vyházeli suť, kameny z malé jeskyňky a pronikli při stropu jeskyně do předního dómu,“ vysvětlil vedoucí Správy jeskyní České republiky v Blansku Jiří Hebelka.

V prostorách tehdy jeskyňáři našli několik krápníkových celků. Podle vzhledu jim dali jména, která používají průvodci dodnes, k vidění jsou tak útvary jako Hrad na skále nebo Sovy.

Hned o rok později se výzkumná skupina dostala skrz úzkou chodbu do další části jeskyně. „Pokračovali do spodních partií, kde se dostali do takových úzkých blátivých chodbiček,“ popsal Hebelka. Tam jejich objevná trasa skončila.

Za 110 let 35 milionů návštěvníků

Silné skalní stěny museli dobývat jiným způsobem, ze dna propasti Macochy. Dělníci slézali dolů po žebříku a zvenku pracovali jak na přístupu do zadní části jeskyně, tak na zprovoznění plavby po Punkvě v další části jeskynního labyrintu.

Návštěvní okruh v dnešní podobě byl dokončen v roce 1979. „Roční návštěvnost se nyní pohybuje okolo 220 tisíc,“ dodal Hebelka. Celkově prošlo podzemím od doby, kdy jeskyni Karel Absolon se svojí skupinou objevil, zhruba 35 milionů turistů z celého světa.

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na jeho území se nachází přes 1100 jeskyní, veřejnosti je přístupných pouze pět. Největší zájem je právě o ty Punkevní. Naposledy se veřejnost dostala v roce 2008 do jeskyně Výpustek. Největší zpřístupněné jeskyně v České republice jsou Sloupsko-šošůvské, které stojí na okraji obce Sloup také v Moravském krasu.

V roce 1956 ochranáři kras prohlásili za chráněnou krajinnou oblast. Proto je v oblasti mimo jiné zakázáno jezdit auty mimo veřejné komunikace, rozdělávat oheň a vstupovat do nezpřístupněných jeskyní. Lidé taky nesmí do jeskyní vodit zvířata. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 14 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 17 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
1. 8. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Meloun osvěží, ve velkém množství ale může uškodit kardiakům

Vodní meloun je v létě osvěžující a řada lidí ho považuje za ideální svačinu. Lidi s onemocněním srdce ale může jeho nadměrná konzumace přivést i do nemocnice. Jejich organismus totiž nemusí zvládnout velké množství tekutin, které meloun obsahuje, upozorňuje internista. Doporučení, co jíst a pít v horkých dnech, vydal také Státní zdravotní ústav (SZÚ).
30. 7. 2026

Rodičům u dětských hřišť chybí toalety. Hygienické předpisy je ale nevyžadují

Brněnské městské části řeší stížnosti rodičů, kterým u dětských hřišť chybějí toalety. U některých mohou rodiny využít zázemí okolních podniků, jinde ale taková možnost není. V Brně-Kohoutovicích nechalo vedení městské části toaletu vybudovat při rekonstrukci hřiště. Vzniku dalších takových WC brání především náklady, chybějící kanalizace a obavy z vandalismu. Podobné je to i v jiných městech.
30. 7. 2026

Vohančice porazily sucho. Pomohly rybníky, tůně i tisíce stromů

Vohančice na Brněnsku dlouhodobě trápilo sucho, které omezovalo obyvatele i výstavbu. Obec proto proměnila 33 hektarů okolní krajiny, vysadila tisíce stromů a vybudovala rybník, tůně i další opatření pro zadržování vody. Projekt za osmdesát milionů korun podle starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice.
30. 7. 2026

Divadlo je krásnější než politika, říká jubilant Milan Uhde

Dramatik, spisovatel a básník Milan Uhde slaví 28. července devadesátiny. Osudově je spjatý především s brněnskými divadly, výraznou stopu ale zanechal také na české politické scéně. V posledních letech československé federace byl českým ministrem kultury, později také předsedou Poslanecké sněmovny.
28. 7. 2026Aktualizováno28. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.