Studenti objevili na Pohansku hroby z Velké Moravy. Nezvykle mimo pohřebiště u kostelů

Hroby čtyř lidí pohřbených mimo obvyklé pohřebiště odhalili antropologové při výzkumu poblíž zámečku Pohansko na Břeclavsku. Ostatky z 9. století budou v laboratořích studovat antropologové. Na místě také archeologové nejspíš objevili studnu, prozkoumání objektu ale brání vysoká hladina spodní vody.

Nález a prozkoumání hrobů je výsledkem čtyřtýdenního průzkumu, na kterém studenti antropologie plnili svou povinnou praxi. „Jde o hroby z 9. století. Jeden z hrobů je zajímavý tím, že se nachází v sídlištní jámě. Místo bylo nejprve používané v běžném životě, poté bylo využito jako místo pohřbu,“ uvedla archeoložka Renáta Přichystalová.

Archeologové zkoumali šest dosud neprobádaných čtverců území, každý měřil pět krát pět metrů. Místo se nachází v severovýchodní části předhradí Pohanska. „Zatím odhadujeme, že šlo o dva muže a dvě ženy, ale přesně to řeknou antropologové. Byli pohřbeni v obdélníkových jámách, v jejich hrobech ale nic nebylo. Podobných hrobů jsme v okolí našli přes stovku. Zajímavé na nich je, že nebyly součástí pohřebiště u kostelů,“ řekl vedoucí výzkumu Petr Dresler.

Antropologové objevili další velkomoravské hroby na Pohansku
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Mohlo jít o nesvobodné lidi nebo nekřesťany

Proč byli někteří obyvatelé velkomoravského hradiště pohřbeni mimo pohřebiště poblíž kostelů, zatím není jasné. Aktuální teorie archeologů předpokládá, že šlo buďto o nesvobodné lidi nebo o lidi, kteří nebyli křesťané. Konkrétní důkazy ale zatím chybí.

Zároveň s průzkumem severovýchodní části provedli archeologové sondáž v místě loňského výzkumu. Narazili tam na objekt, který pravděpodobně v minulosti sloužil jako studna. Kvůli vysoké hladině spodní vody jej ale nemohli podrobněji prozkoumat. Pokud voda klesne, vrátí se k nálezu na podzim nebo v příští sezoně.

Univerzitní vědci místo prohledávají od roku 1958. Velkou pozornost si vysloužilo už krátce po začátku prací, kdy zde byl objeven velkomoravský kostel a řada hrobů s bohatými nálezy šperků, drahých kovů, mečů či ostruh. Odborníci zde postupně odkryli i velmožský dvorec a například v roce 2007 zde objevili druhý kostel a kolem něj hroby s předměty, které jsou dokladem existence křesťanské víry.

Zajímavostí je hrob muže pohřbeného v rotundě, která patří k nejstarším křesťanským svatyním na území České republiky.

Pohansko patřilo společně s hradištěm Valy v Mikulčicích u Hodonína, Starým Městem u Uherského Hradiště a hradištěm svatého Hyppolita ve Znojmě k nejvýznamnějším centrům Velké Moravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...