V Hustopečích bojují o mandloně. Vědci hledají cesty, jak je ochránit před chorobami

Nahrávám video

Hustopeče na Břeclavsku jsou jediným místem v Česku, kde se pěstují mandloně. Stromy ale v posledních letech ohrožují nejrůznější houbové choroby. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto zkoumají, jak stromy co nejlépe ochránit.

Po stopách historie a vůně mandlí se turisté do Hustopečí vydávají prakticky nepřetržitě. V místních mandloňových sadech roste v současnosti kolem dvou tisíc stromů, které představují evropský unikát.

„Mandloň je exotický strom. Ještě v dobách Československa, kdy se soudruzi rozhodli, že budeme soběstační, tu bylo vysazeno téměř padesát tisíc stromů,“ popsala zastupitelka města a jednatelka Hustopečské mandlárny Kateřina Kopová (nestr.).

Patogenů je přes sto, každá houba se chová jinak

U rostlin obecně platí, že čím půvabnější jsou, tím bývají choulostivější. U mandloní představují největší hrozbu zejména patogenní houby. „Na základě zkušeností z výzkumu révy vinné víme, že patogenů, které mohou způsobovat onemocnění, je více než 140. Každá z těchto hub se přitom vyvíjí jinak rychle. Může trvat rok i dva, než kolonizuje velkou část dřevních pletiv,“ vysvětlil vedoucí výzkumné laboratoře Mendelovy univerzity Aleš Eichmeier.

Mandloně lze před houbovými patogeny chránit zejména dodržováním správných agrotechnických postupů. „Důležité je provádět řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Větší rány je vhodné ošetřit speciálními přípravky. Podstatné je také načasování řezu, pěstitelský tvar nebo odrůda mandloně. Čím víc světla se do koruny dostane, tím je to pro strom přínosnější,“ vyjmenoval Eichmeier.

Pokud je strom už patogenními houbami napadený, mohou se řezné rány ošetřit roztokem obsahujícím spory houby rodu Trichoderma. „Pokud tato houba kolonizuje dřevo mandloně, vykazuje známky takzvaného mykoparazitismu. To znamená, že redukuje či eliminuje mycelium ostatních hub,“ doplnil vědec.

Mandloňové sady v Hustopečích jsou na území České republiky raritou. Vznikly jako výsledek snahy o naprostou soběstačnost socialistického Československa. První výsadba mandloní byla provedena na jaře 1949. V době největšího rozmachu kolem roku 1960 rostlo v Hustopečích více než padesát tisíc mandloní na 185 hektarech. Pěstování mandloní se však stávalo neekonomickým, a tak došlo k postupnému zmenšování sadů. Po listopadu 1989 přestal být o úrodu zájem úplně. K záchraně mandloňových sadů přispěly v roce 2010 finance z evropských dotačních titulů.

zdroj: MENDELU

Madloňové sady v Hustopečích
Zdroj: ČT24

Výzkumem patogenů způsobujících onemocnění dřevin se zabývá mezinárodní společenství odborníků ze všech kontinentů. „V posledních letech se většina jeho členů zaměřuje nejen na révu vinnou, ale také na patogeny kolonizující další dřeviny, jako jsou peckoviny, jádroviny, skořápkoviny či drobné ovoce,“ poznamenal Eichmeier.

Čím detailnější je poznání dřevních onemocnění, tím účinnější může být ochrana stromů. Výzkumníci se proto nyní soustředí na sběr vzorků a laboratorní analýzy. „Celou větev odstraníme a pro výzkumné účely ji přeneseme do sterilních laboratorních podmínek,“ popsal Eichmeier.

Nová odolná odrůda Husle

Možnosti, jak napadenou mandloň zcela uzdravit, jsou však velmi omezené. Výzkum se tak zaměřuje především na prevenci. „Na mandloních jde skutečně o unikátní výzkum v rámci Česka i střední Evropy. Naším cílem je především identifikovat patogeny, které se zde vyskytují, a na základě toho vytvořit doporučení pro pěstitele,“ uvedl vědec. Do terénu se výzkum vrátí na jaře, kdy bude pokračovat další fáze odběrů vzorků.

Ve spolupráci s Ústavem genetiky Zahradnické fakulty v Lednici vznikla také nová odrůda mandloní nazvaná Husle, typická právě pro hustopečskou oblast. „Odrůdu Husle jsme vysadili v mandloňovém sadu v Hustopečích i v Lednici. Její specifikum spočívá v genetické odlišnosti, kterou jsme ověřili srovnáním s ostatními již registrovanými odrůdami,“ doplnil Eichmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...